MY THO, CAN THO
5.4. 2010, cestopis část II.
Proč jet do My Tho - Can Tho
Je to hlavní turistická trasa Mekongem. Mimochodem delta Mekongu byla až do 18. století kontrolována Kambodžou a její obyvatelé ji dodnes nazývají dolní Kambodžou. Rudí Khmérové se ji snažili až do roku 1979 dostat zpět pod svou nadvládu, ale nakonec se jim to vymstilo a po invazi Vietnamců ukončilo jejich temné vládnutí v Kambodži. Dnes se v My Tho turisté nechají vozit úzkými kanály řeky a navštěvují místní farmy a dílny a v Can Tho navštěvují velký plovoucí trh.
Jak jet do My Tho - Can Tho
Jel jsem tam z Ho Chi Minova města s cestovkou TM Brothers. Za tři dny na cestách si účtovali cca 48 USD. To je méně než 300 CZK na den za ubytování, jídlo a dopravu. Na druhou stranu se jede ve velké skupině a odpolední přesuny po silnici jsou docela namáhavé. Dopoledne jsme totiž po řece jen „vejletili" a odpoledne se přesunovali autobusem. Na celodenní loď jsme nastoupili až v Chau Doc. Na internetu se dá sehnat i výlet, kde se do Phnom Penhu pluje už z Can Tho, ale asi za jiné peníze...
Tip na ubytování v Can Tho
Měl jsem požadavek, že chci spát v homestay. Takže jsem v Can Tho spal v rodinném hotýlku tvořený bambusovými pokojíky v zapadlé vesnici na jednom z tisíců mekongských kanálů. Majitel vyzvedává zájemce po předchozí dohodě motorkou v Can Tho.
Co jsem v My Tho - Can Tho zažil
Ve skupince jsem se nejvíce skamarádil s Francouzem, kterého dostihla ekonomická krize, a byl propouštěn ze zaměstnání. A tak vyrazil do světa a cestoval, kam se mu zachtělo bez ladu a skladu. Sympatická byla i plnoštíhlá Angličanka, žijící v Austrálii. Byla tak silná, že náš milý galantní průvodce ji při projížďce podél kanálů odmítl dát bycikl, protože by ho prý asi zlomila. Bylo to docela kvalitní fau pax.
V My Tho (70km z HCMC) jsme nastoupili na „slow boat", pramici pro 30 pasažérů, a dopluli do delty na Dračí ostrov, který je prosetý úzkými kanály. Přestoupili jsme na pramičky a Vietnamky v šikmých kloboucích s námi pluli po jednom z kanálů, nad který se skláněly větve říčních palem.
Na pramici v kanále v Mekongu
Zavedli nás do jedné z farem, kde zpracovávali kokos a ve velkých hrncích z něho vařili sladkou hmotu, ze které nakonec vyráběli sladké kokosové bonbóny. Před třemi lety jsme si se Šárkou tato cukrátka nakoupili, dovezli domů a několik let je nechali tvrdnout ve spíži. Tento rok jsem si bonbóny koupil znovu a byl jsem vděčný, protože mi tentokrát dlouho nevydržely. Prodávali tam ve velkých lahvích i místní alkohol s naloženými hady. Během oběda nám v místní restauraci přišli hrát místní hudebníci tradiční vietnamskou hudbu, a protože nikdo z nás se nehrnul s tringeltem, dlouho hrát nevydrželi.
Na mekongu
Odpoledne jsme se přesunuli autobusem směrem ke Can Tho (100km z My Tho) a posledních 15km jsme do města dopluli na pramici. Vystoupili jsme v přístavu a část z naší výpravy se ubytovala v místním hotelu. Mne a Australana odvezli místní motorkou někam pryč za město. Jeli jsme asi půl hodiny, chvílemi i po prázdné rozestavěné dálnici. Dojeli jsme do vesnice, kde místní vesničan ubytovával hosty ve svém domě v přistavěných bambusových pokojících na břehu kanálu. Mělo to úžasnou atmosféru. Po vodě pádlovali místní vesničani s rýžovými klobouky na hlavě a občas projela i větší nákladní loď.
Na kanále Mekongu, Can Tho
Australan se šel před večeří "vykoupat" do kanálu Mekongu. Když jsem to viděl, nemohl jsem se nezeptat, jestli se té vody nebojí. Ačkoliv jsme byli asi 100km od moře, příliv a odliv tu byl silně patrný a veškerý binec se tak převaloval k moři a od moře, nic neodtékalo. Odpověděl mi, že je to oukej, akorát to člověk nesmí polykat. Možná měl pravdu, ale celý následující den byl zelený jako stěna a strávil ho převážně na WC.
Po večeři jsem si dal jedno pětipivo (12 000 VND) a koukal na hladinu řeky a sledoval projíždějící loďky a lodě. Na druhém břehu se opitý Vietnamec snažil vytrvale dobývat k sobě domů (pokud to byl jeho dům) a strašně u toho halekal. Po hodině toho nechal, odhadoval jsem, že se vysílil a usnul. Ráno jsem kouknul na kanál znovu a byl jsem docela překvapený, protože v něm nebyla žádna voda a velká loď tam ležela na břichu jako vyvrhnutá velryba.
