user_mobilelogo
thajsko header

CESTOPIS THAJSKO

  

 

 

 

BANGKOK

10.11. – 12.11. 2003, cestopis část I.

 

Proč jet do Bangkoku

Většina nezávislých cestovatelů začíná svou cestu v Thajsku v hlavním městě Bangkoku. Bangkok sám o sobě nabízí silnou exotickou atmosféru, ale je také odrazovým můstkem na cestu na sever do hor nebo na jih k moři.

 

Jak do Bangkoku cestovat

Letecky Praha – Amsterdam – Bangkok. Z Ruzyně jsme odlétali v půl sedmé ráno a na letišti Don Muang v Bangkoku jsme přistáli přesně o 24 hodin později. V příletové hale jsme si vyměnili první thajské Bahty a vydali se hledat vlakové nádraží. Do města se dá sice jet autobusem (100 THB) nebo taxíkem (250 THB), ale my jsme se chtěli co nejdříve dostat na hlavní nádraží Hualamphong, kde jsme si chtěli koupit jízdenky na noční vlak do Surat Thani. Měli jsme totiž v plánu se po návštěvě Bangkoku a Ayuttahai přemístit do Krabi a dle zkušeností ostatních je lepší opatřit si jízdenky s několikadenním předstihem. Stanici vlaku jsme na letišti našli snadno dle ukazatelů v terminálu a u okénka jsme si koupili lístek na hlavní nádraží za 5 Bahtů. Jízdenka byla sice levná, ale mačkat se s batohem v ranní špičce s miliónem Thajců chvátajících do práce je skutečně zážitek. Dostatečně vylisované nás vlak vyplivl na konečné v Hualamphongu a my šli hledat to správné okénko, kde nám lístky na vlak k moři prodají. Pán za přepážkou se mne zeptal, kam až se chceme dopravit a společně s jízdenkami na vlak nám prodal i další nezbytné jízdenky až na Krabi a zpět. Začínali jsme pomalu přicházet na to, že cestování v Thajsku nebude až tak složité. Když jsme splnili náš první úkol, vydali jsme se hledat ubytování. Před nádražím je mnoho autobusových zastávek, ale když jsme viděli, kolik pasažérů se dá do autobusu s úspěchem nacpat, zvolili jsme raději taxi (z nádraží do Patpongu to stálo 50THB). Navíc autobusové linky není jednoduché pochopit už z toho důvodu, že si Thajci jízdní řády píší v thajštině. Pro naše přesuny po Bangkoku jsme autobusy stejně nepotřebovali, s výhodou jsme využívali nadzemku, tuk tuky a lodě na řece i v klongu. (Update duben 2015: Dnes se přilétá na nové mzn. letiště Suvarnabhumi a do města se jezdí nadzemkou s přestupem na metro).

 

Tip na ubytování v Bangkoku

Ubytování v Bangkoku jsme měli zarezervováno v hotelu The Tawana Bangkok blízko vyhlášeného erotického Patpongu, viz Booking.com. Ubytování se dá jednoduše sehnat i bez nutnosti rezervace na známé baťůžkářské ulici Khao San. Pokoj pro nás měli volný a tak oproti našemu očekávání jsme se ubytovali již před devátou ráno. Ušetřený čas jsme se rozhodli věnovat k vyrovnání spánkového deficitu a šli jsme si na dvě hodiny zdřímnout. V poledne jsem se probudil s pocitem, že mne někdo v hlavě mlátí. Tak takhle se vyrovnává časový posun, fuj. (Naše pozdější zkušenosti nám již dnes říkají, že příjemněji se časový posun vyrovnává při odpoledním přistání, než při raním, kdy je v Čechách půlnoc.)

 

Co jsem v Bangkoku zažil

Jakmile jsme se ocitli venku z letištní haly, udeřil nás horký a vlhký tropický vzduch. Skutečně to bylo jako v prádelně, no jo, poprvé v tropech…

Chtěli jsme se vydat ke královskému paláci. Po první zkušenosti s přeplněnými autobusy jsme vymýšleli, jak se k němu co nejjednodušeji dopravit a zjistili jsme, že se stačí dostat k řece. Na řece Chao Phraya jezdí pravidelné lodní linky, které bez dopravních zácp lehce spojí půl města. Každá linka má svůj barevný praporek podle toho, na kterých stanicích staví http://www.chaophrayaexpressboat.com/. Po pár metrech jsme od hotelu došli k nejbližší stanici nadzemky BTS a dojeli jsme k řece http://www.bts.co.th/. Tam jsme nastoupili na loď a uháněli po široké kalné řece (10THB). Na břehu se střídaly moderní skleněné budovy s chatrčemi na kůlech.

Thajsko Chao Praya

Chao Praya

Vystoupili jsme na molu Tha Chang Pier (N9), ke královskému paláci jsme došli pěšky a snažili se najít hlavní vstup do komplexu (200THB, Update duben 2015: vstupné již 500THB). Podél bílých chrámových zdí už na nás ale číhali místní vykukové a sdělovali nám, že palác je zavřený, protože se koná buddhistický obřad. Nabízeli nám tuk tuka zřejmě k projížďce po obchodech. Otravové jedni.

Návštěva královského paláce je téměř to samé jako ocitnout se v pohádce. Stavbu královského komplexu zahájil v roce 1782 panovník Rama I. a do roku 1946 bylo sídlem královské rodiny. Největší stavbou je trůnní sál Chakri a nejposvátnější buddhistickou stavbou je Chrám smaragdového Buddhy Wat Phra Kaeo, kde je na zlatém podstavci umístěná zelená 66cm vysoká socha Buddhy. Procházeli jsme se mezi waty, prangy a sochami, které byly celé ze zlata. Každý detail chrámů byl umělecky ztvárněn do nejmenších podrobností. Vůbec se nám odtud nechtělo.

Thajsko Královský palác Wat Phra Kaeo

Královský palác Wat Phra Kaeo

Navštívili jsme nejstarší chrám v Bangkoku Wat Po ze 16.století (20THB, Update duben 2015: 100THB), který přímo sousedí s královským palácem. Konečně jsme uviděli ležícího Buddhu, kolem kterého se prošel na začátku filmu Pláž Di Caprio. Zlatý Budha dlouhý je 46m a vyfotit ho celého je docela oříšek. Po zhlédnutí všech nádvoří jsme narazili na prestižní masážní školu a poprvé v životě jsem si dal thajskou masáž (600THB). Šárka na mne čekala venku, a když jsem vyšel, tak si neodpustila okomentovat můj blažený výraz ve tváři. Na cestách po Thajsku jsme se často setkávali s nabídkami thajské masáže, které se pyšnili s Wat Po certifikátem.

Thajsko Wat Po

Wat Po

Po prohlídce Wat Po jsme sami kývli na tuk tuka (50THB) a nechali se zavést na Golden Mount. Poprvé jsme jeli tuk tukem, namačkaní v malé kabince jsme sledovali ubíhající provoz na silnici a pouliční prodavače na ulici. Tuktukář nás ale stejně musel nejdříve zavést do zlatnictví a ke krejčímu. Když jsme se ho zeptali, proč nás vozí, kam nechceme, tak nám nešťastně sděloval, že za to dostává od obchodů lístky na benzín. Trochu nám ho bylo líto, protože z toho sám byl evidentně nesvůj. Asi nováček. Samotná jízda tuk tukem byla ale zážitek a tuktukář nás nakonec zavezl i tam, kam jsme chtěli.

Už v podvečer jsme vylezli na návrší Golden Mount, kde se nachází na malém návrší zlatá pagoda a odkud je pěkný výhled na celé město. Nachází se jen jeden kilometr od Khao San. Cestou nahoru jsme procházeli trhem, kde kromě zábavných atrakcí vařili exotické pochoutky včetně kobylek, brouků a housenek. Tady jsme nakonec povečeřeli - dali jsme přednost opečenému kuřeti. Šárce se však zdálo nedopečené, takže mi oznámila, že budu mít z prvního thajského jídla určitě salmonelu.

Thajsko Pouliční stravování

Pouliční stravování

Blízko našeho hotelu se nacházely nechvalně známé uličky Patpongu Silom 4. Původně jsem se tam podívat vůbec nechtěl, abych předešel jakékoliv úhoně, ale nakonec jsme tam vyrazili. Na široké opuštěné ulici bylo ráno vše zavřené. Vrátili jsme se tam znovu týž večer a ta samá ulice byla zastavěna tisícem stánků a všude byla obrovská vřava. Go go bary plné exotických tanečnic byly otevřené a hosté se do nich hrnuli. Ti ostatní i s dětmi si prohlíželi laciné zboží ve stáncích. Když jsem v Patpongu viděl ty rodiče s dětmi, vzpomněl jsem si, jak jsem se ráno zdráhal sem jít a v duchu jsem se usmál.

Poslední den před odjezdem k moři jsme vstali brzy ráno, došli blízké nadzemce (20THB) a jeli se podívat do čínské čtvrti. Ta byla založena již v 18. století králem Ramou I. a patří k nejstarším částem Bangkoku. Procházeli jsme se po Yaowarat Road plné čínských neónů, na chodníku místní Číňané vařili všelijaké dobroty, všude velký mumraj. Poprvé jsme si všimli rozvodu elektrické energie s trafostanicí - to obrovské klubko kabelů bych rozplétat nechtěl. Provoz na hlavní silnici řídil policista s bílou helmou na hlavě, černými brýlemi na očích a s píšťalkou v puse. Vypadal dost přísně. Chtěl jsem si ho zvěčnit a v tu chvíli ke mně rázně vykročil. V duchu jsem si rychle přemítal, který zákon jsem asi porušil. Fakt vypadal přísně.

Thajsko cinske mesto

China town

Na ulici ve směnárně jsme si před odjezdem k moři měnili Bahty. Dva klučíci za okénkem provedli směnu, ale ošidili se o dva tisíce korun. Sám nevím, jak se jim to mohlo povést. Snažili jsme se je na to upozornit, ale experti byli pořád v přesvědčení, že reklamuji něco ve svůj prospěch. Když jim to konečně došlo, jejich výrazy ve tváři okamžitě roztály, semkli ruce a současně se klaněli až k pultu.

 

POČET NAVŠTÍVENÝCH ZEMÍ

zeme 100

28

POČET DNÍ NA CESTÁCH

dny 100

334

POČET KM NA CESTÁCH

km 100

39 450