CESTOPIS TAIPEI
TAIPEI
13.5. – 14.5. 2007
Proč do Taipeje jet
Schválně jsem zvolil let do Hanoje tak, aby se přestupovalo ve městě, které ještě neznám. Byl jsem hlavně zvědavý na nejvyšší výškovou budovu na světě (v roce 2007).
Jak cestovat do Taipeje
Když jsme před čtyřmi lety letěli do Thajska, polovina cestujících v Bangkoku nevystupovala a pokračovala dále do Taipei. Tehdy jsem jim i trochu záviděl, že letí ještě do větších dálek. A tentokrát jsme tam letěli i my. Z Prahy jsme přiletěli v půl sedmé ráno a nechali se odvést taxíkem do hotelu (800 CZK, 1 hod, 40km).
Tip na ubytování v Taipej
Měli jsme rezervaci v Gala Hotel.
Co jsem v Taipeji zažil
Jakmile jsme se ubytovali, vydali jsme se pěšky do taipejských ulic. Byla neděle devět ráno a ulice byly úplně vylidněné. Šli jsme podle mapy směrem k centru města a postupně nás doháněla únava způsobaná spánkovým deficitem. Není totiž nic lepšího, než přistát v Asii brzy ráno, tzn. o půl noci českého času, a pokusit se dál fungovat.
Chiang kai shek memorial hall
Ranními ulicemi jsme po hodině chůze nakonec došli až na náměstí Chiang kai shek memorial hall. Asi jsme dorazili v období nějakých místních svátků, protože náměstí bylo plné cvičenců. Moc turistů z Evropy do Taipeie asi nepřijíždí, protože se mi tady poprvé stalo, že si mne místní fotili jako raritu. Samotné náměstí je úžasné, ze všech stran se tyčí monumentální stavby v tradičním čínském stylu: z jedné strany národní koncertní hala, z protější národní divadlo a čtvercové náměstí uzavírá samotný Chiang kai shek memorial hall a z druhé strany velkolepá brána.
Chiang kai shek memorial hall
Po další hodině chůze jsme došli k vysněné „Taipei 101“. „Taipei 101“ je krásná ocelová skleněnka, která má - světe div se - 101 pater a měří i s anténou 508 metrů www.taipei-101.com.tw/. Vyhlídka je v 89.patře (vstup 220 CZK) a dá se jít po schodech až na střechu do 91.patra a z výšky téměř půl kilometru koukat do dáli. Během naší návštěvy bylo ale špatné počasí a tak jsme koukali převážně do mraku. Mají tam hitparádu nejvyšších budov, podle které jsme zjistili, že jsme vlezli již do sedmi mrakodrapů z první desítky (tedy alespoň to tak platilo v době kdy jsme tam byli).
Taipei 101
Když jsem stál v 89. patře ve vyhlídkovém sále mrakodrapu, spánek mne už přemohl. Dělal jsem, že koukám z okna a dvě minuty jsem ve stoje spal. Jaký byl na mne asi pohled, nechci ani vědět. Tak strašně spát se mi snad ještě nikdy nechtělo. Po zkušenosti z Thajska, kde jsme ihned ráno po příletu šli spánkový deficit dohnat na hotel a pak jsme měli po pár hodinách spánku hlavu jako z olova, jsme napřesrok v Hong Kongu spát nešli a bylo nám docela dobře. V Taipei jsme to proto chtěli zopakovat a také jsme raději vyrazili do ranních ulic. Tentokrát nám to ale vůbec nesedlo a celý den mi někdo mlátil kladivem do hlavy. Příště už zvolíme let s odpoledním přistáním. Odpoledne jsme trochu rezignovali a vrátili se do hotelu alespoň na dvě hodiny se prospat.
Večer jsme jeli taxíkem (250 CZK) na noční trh na Snake Alley. Procházeli jsme tržnicí, všude se vyvařovalo a nabízelo jídlo a některé stánky nabízely k přípravě pokrmu dokonce i živé hady. Chtěl jsem si to vyfotit, ikdyž jsem trochu tušil, že to asi nebude snadné. Prodejce ale vypadal jako mírumilovný stařík a tak jsem nenápadně popadl fotoaparát. Milý Číňánek však zase odkudsi popadl dlouhou tyč a prudce do té železné klece s hadem švihnul. Nevím jak had, ale já jsem se strašně lekl a na roztomilé malé Číňánky si už dávám bacha.
Tržnice Snake Alley
Vedle tržnice je starý chrám Longshan, kde se místní modlili, zapalovali za své blízké vonné tyčinky a darovali obětiny. Oltáře byly plné ovoce, květin a kouře. Mělo to úžasnou atmosféru.
Chrám Longshan u Snake Alley
Pozdě večer jsme vešli do blízké stanice metra Longshan temple MRT a do hotelu se vrátili metrem. A byli jsme zvědavi, jestli brzy ráno vstaneme na letadlo, před námi byla cesta do Vietnamu.
... kam dál? Prohlédněte si itinerář, fotografie z cesty nebo stručný souhrn informací o Taipei. Pokud budete mít dotazy, napište mi.
