KO LANTA
21.11. – 24.11. 2003, cestopis část V.
Proč jet na Ko Lantu
Chtěli jsme poznat zase něco jiného. Ko Lanta již nespadá do krasové rezervace, ale na druhou stranu nabízí jiný pohled na domorodé Thajsko. Po celé její západní straně se vinou v délce dvaceti pěti kilometrů pláže, které nabízí velké množství ubytování. Je možné odtud také podnikat výlety na jiné ostrovy.
Jak jet na Kho Lantu
Na Phi Phi jsme se v přístavu nalodili na větší loď (280CZK), našli jsme si kousek místa přímo na přídi mezi ostatními baťůžkáři, natáhli se a vyrazili jsme vstříc novým zážitkům. Během cesty podnikaví Thajci nabízeli ubytování z ručně vyrobeného katalogu a snažili se ulovit klienty. Na Ko Lantu jsme dorazili asi za hodinu. V přístavu byl velký shon, obchodníčci se stále snažili nabízet získat nějakou tu provizi a zástupci jednotlivých resortů si již rozebírali své hosty. I my jsme si nakonec vybrali, všechny nás pak naložili na korby pickupů a ujížděli s námi prašnou cestou napříč ostrovem.
Tip na ubytování na Ko Lantě
My jsme bydeli v Lanta Pavillion resort, ale po tsunami v roce 2004 byl resort přestavěn a dle Tripadvisoru o své kouzlo přišel.
Co jsem na Ko Lantě zažil
Pokud Krabi Railay Bay a Phi Phi byly vápencové skvosty umístěné do přírody bez civilizace a aut, Ko Lanta byla jiná. Ostrov je placatý, prostředkem se vine prašná cesta obsypaná vesnicemi a pláže jsou tu bez zátok a nekonečně dlouhé. Resorty na dvacetikilometrové pláži turisty v palmových hájích pohltily a člověk si tu připadal docela sám a mohl si užívat volnou a klidnou atmosféru. V podvečer se na pláži hrál volejbal a po setmění na ni personál přesunul židličky a stolečky a podával večeři. Jak voda s postupným přílivem stoupala, smáčela nám nohy a my tak večeřeli přímo v moři. V malém baru holka z místní vesnice připravovala koktejly a my si na odpočívátku s bambusovou stříškou užívali pohody.
Ko Lanta
Hned další ráno jsme jeli rychlou lodí na výlet na ostrov Koh Rok (1000THB). Ten se nachází asi 60km od břehu Ko Lanty hlouběji v Andamandském moři. Nejdříve jsme zastavili kus od ostrova a naskákali do vody mezi mohutné barevné korály s milióny ryb. Na ostrově nás pak čekaly opuštěné žluté pláže a nádherné potápění. Než břeh v moři spadl za korály do větší hloubky, člověk si připadal, že se potápí v čistém blankytném bazéně.
Koh Rok
Další den jsme si naplánovali výlet tradiční dřevěnou loďkou s monstr motorem na vzdálený ostrov Koh Muk (750THB), který má uprostřed skrytou lagunu. V lodičce jsme si záměrně obsadili první místa vpředu, abychom měli krásný výhled. Během chvíle se ale zatáhlo a zvedly se vlny. Během minuty jsme byli vpředu mokří jako myši a proto jsme se šli (na vratké lodi trochu nemotorně) přesednout dozadu. Přitom jsem ztratil balanc a upadl na Švédku, která začala ječet patrně v domnění, že asi převrhnu celou loď. Omluvil jsem se a snažil se ten trapas nějak zahrát. Kormidelník raději stáhl ze střechy igelit, abychom nebyli mokří všichni. Když jsme vyjeli dál od Ko Lanty na širé moře, vlny ještě více zmohutněly. Loď se uprostřed rozbouřeného moře nebezpečně zvedala s každou velkou vlnou do výšky a s velkým nárazem pak zase dopadala zpět na hladinu. Švédka opět ječela, my ostatní jsme byli zticha a křečovitě se drželi sedátek. Jak zařezaní jsme čekali, co se z toho ještě vyvine. Nakonec jsme nouzově připluli k prvnímu opuštěnému ostrůvku, co jsme po cestě na Ko Muk potkali a Švédové si prosadili, že se otočíme a pojedeme zpět. Takže žádná laguna nakonec nebyla. Nazpátek se počasí už trochu umoudřilo, takže kormidelník stačil během plavby vylít kyblíkem všechnu vodu z lodi a pomoct jiné lodičce, které se ztracené uprostřed moře pokazil motor. Nabízeli nám výlet zdarma zopakovat následující den, ale to my jsme bohužel už měli být na cestě nazpátek do Bangkoku.
