BANGKOK
25.11. – 26.11. 2003, cestopis část VI.
Proč do Bangkoku jet
Naše cesta se blížila ke konci a z Bangkoku nám odlétalo letadlo.
Jak cestovat do Bangkoku
Nejdříve jsme na korbě pickupu jeli rozbahněnou cestou do přístavu a pak lodí pluli zpátky na Krabi (2,5 hodiny, 270CZK). Počasí se opět trochu pokazilo, takže jsme se tentokrát neslunili na přední palubě, ale pěkně si zalezli dovnitř lodi. V jednom místě loď uprostřed moře zastavila, sjeli se k ní desítky menších lodiček a někteří pasažéři na ně přeskákali a pokračovali k ostrůvku Ko Jum. Ti, kteří měli namířeno až do Bangkoku, věděli, že spojení je časově napnuté a na některých to bylo hodně znát. Všiml jsem si jedné mladé Němky, která vypadala jako chlap a byla ještě víc nervózní než já. Když jsme dorazili do přístavu na Krabi, na rozdíl od ostatních jsme na autobus utíkali. Ten už sám o sobě byl přeplněný, ale my (a Němka) jsme se tam ještě vměstnali. Hned, co jsme nastoupili, autobus odjel. Jak se pak do Surat Thani dostali ostatní jsem už radši nechtěl domýšlet. My jsme do Surat Thani dorazili právě včas a nastoupili jsme do nočního vlaku směr Bangkok.
Ubytování v Bangkoku
Ubytovali jsme se opět v hotelu The Tawana Bangkok.
Co jsem v Bangkoku zažil
Ráno jsme vyšli ven na ulici, ale Šárce se udělalo z toho horka nevolno. Měla zimnici a po těle jí naskákaly puchýřky. Raději jsme šli zpátky do hotelu a udělali si zdravotní přestávku. Na druhý pokus jsme už v pořádku vyrazili na nadzemku u hotelu (15THB) a vydali se do moderní části Bangkoku na Siam Square, kde jsme obdivovali shon, zácpy a systém nadzemních betonových tras.
Od Sima Square jsme po čtvrt hodině došli pěšky k muzeu Jima Thompsona, zakladatele průmyslu s thajským hedvábím. Po zhlédnutí expozice jsme naskočili na říční MHD, které staví hned za muzeem a dopravuje místní po klongu. Loď je úzká a dlouhá, aby se i s protijedoucími čluny vtěsnala do úzkého kanálu. Na bocích lodi stojí za jízdy průvodčí s modrými přilbami na hlavách, kteří během plavby vybírají jízdné. Loď jen na chvíli zastaví ve stanici, lidi i s malými dětmi vyskočí a naskočí, průvodčí stáhnou boční závěsy, které chrání pasažéry proti stříkající vodě a jede se. Pokud se má projet pod nízkým mostem, průvodčí sklopí střechu a všichni pasažéři se musí skrčit. To vše ve velké rychlosti (5 THB). Vystoupil jsme nakonec u naší známé tržnice pod Golden Mount.
Klongy v Bangkoku
Poslední den jsme vstali brzy ráno, došli k nadzemce a dojeli k řece Chao Praya (20THB). Tam nám nabídli projížďku po klongu. Dlouhá úzká loď pro dvacet cestujících jela jen s námi (500THB). Nejdříve jsme pluli po široké kalné zvlněné řece a pak jsme vklouzli do úzkého kanálu na levém břehu. Z lodi jsme pozorovali okolí, staré domy na kůlech, opuštěné koloniální domy se zahradami, koupající se lidi (snad se v té špíně nerozpustili), plovoucí obchůdky na pramicích a spousty zeleně.
Poslední, co jsme v Bangkoku navštívili, byl chrám Wat Arun na levém břehu řeky. Chrámu se také přezdívá Chrám úsvitu a byla v něm umístěna soška Smaragdového Buddhy, než byla přemístěna do chrámu Wat Phra Kaeo v Královském paláci. Wat Arun je vysoký 82 metrů, my se po schodech vyšplhali doprostřed stavby a užívali si výhled na Bangkok.
Na večer jsme se vrátili do hotelu, odpočinuli si, sbalili se a pak vyrazili taxíkem na letiště. Tam jsme si v hale přečetli nepřehlédnutelný nápis "Death Penalty" varující před pašováním drog a odlétli jsme domů. Už teď se těšíme na další cesty.
... kam dál? Prohlédněte si itinerář, fotografie z cesty nebo rady před cestou do Thajska. Pokud budete mít dotazy, napište mi.
... Do Thajska jsem se po letech vrátil a projel severní část k laoským hranicím.
