RADY NA CESTU NA FILIPÍNY

Kdy jet na Filipíny

Počasí se na Filipínách řídí podle převládajících větrů: jihozápadní monzun přináší četné srážky a trvá od května do října, zatímco severovýchodní monzun vane od listopadu do května a přináší suché počasí. Vzhledem k rozloze, na které se Filipíny rozkládají, vznikají další klimatické zóny a rozdělení na suché a deštivé období se může v určitých místech lišit. Pro návštěvu Palawanu je ideálním obdobím mezi začátkem října a začátkem května, kdy na ostrově panuje suché a teplé období. Přijatelnější teploty jsou v lednu a v únoru, proto v těchto měsících panuje turistická špička.

Pokud se chcete dozvědět, kdy je ideální letět na Filipíny, detailní informace o počasí se dozvíte na https://www.sunheron.com/

Co na Filipínách vidět a navštívit

Filipíny navštěvuje rok od roku stále více turistů. V minulém roce 2011 jich zavítalo do země téměř 4 miliony. Zajímavé je, že většina přijíždějících je z Asie - téměř 1 milion je jen z Jižní Koreje. Každoročně zemi navštíví 600 tisíc turistů z USA a 400 tisíc z Evropy a také čtvrt milionů Filipínců, kteří pracují v zahraničí. Ti mají na letištích dokonce vlastní okénka a fronty. Přes všechna tato čísla jsem získal dojem, že po Filipínách nejvíce cestují Filipínci. Pokud si téměř polovina Filipínců musí vystačit s 80 USD měsíčně, tak s nadsázkou druhá polovina, která je na tom s životní úrovní lépe, cestuje. Celé filipínské rodiny se přemísťují a navštěvují místní letoviska a samostatně cestujícím se neustále podivují, proč cestují sami. Na Filipínách mne tak často pasovali do role podivína.

Nejvíce navštěvované a také nejvíce opěvované místo na Filipínách je pláž Boracay. Mezi další "highlights" patří v severním Luzonu staré rýžové terasy v Banaue, Batadu, Bontocu a v Sagadě. Tam se však cestuje jen nočním zmrzlým autobusem. Na Palawanu mezi nejznámější patří krasová oblast El Nido a Sabang, kam cestují turisté kvůli podzemní řece. Ta byla v "jakési" soutěži vyhlášena mezi sedmé divy světa a z malé vesnice se tak rázem stalo přelidněné místo. Kdo rád šplhá po horách, může podniknout treky např. na sopky Legaspi nebo na proslulou Mt. Pinatubo. Spíše než tyto několikadenní výšlapy, Filipíny lákají svým podmořským světem a nabízí vyjímečné potápění. Jedno z nich je např. u Coron Town kolem ostrova Busuanga, kde se potápěči mají možnost ponořit ke 12 japonským vrakům z 2. světové války. Až příliš známý je ostrov Bohol se svými čokoládovými horami. Manila, která bývala v 16.-19. století nazývána Perlou Orientu nebo Paříží východu, byla na konci druhé světové války zcela zničena a dnes bohužel nabízí jen betonovou změť, chaos a nepořádek. Na nejjižnější muslimské ostrovy Mindanao & Sulu se z bezpečnostních důvodů cestovat nedoporučuje.

Cestování na Filipíny na vlastní pěst

Na cestu jsem si všechny potřebné věci zabalil jen jen do malého cyklistického baťůžku – viz "Co s sebou na cesty", který nakonec nevážil více než 6 kilogramů. Hygienu jsem měl v balení do 100ml a tak jsem si baťůžek mohl vzít s sebou na palubu letadla.

Vstupní formality

Při splnění určitých podmínek je vstup do země pro občany ČR bezvízový, více na mzv.cz.

Cestování po Filipínách

Filipíny jsou opravdu rozhlehlé a navíc se rozprostírají na tisících ostrovech. Protože jsem nechtěl trávit polovinu dovolené na přesunech, naplánoval jsem cca 600km cestu po Palawanu. Při cestování jsem použil letadlo, loď, místní bangky, minivany, tricykly a motorku a veškeré přesuny byly maximálně půldenní.

Po organizační stránce jsem nejvíce komunikoval s Boutique and Art Cafe v El Nidu elnidoboutiqueandartcafe.com a užitečná může být i stránka palawandays.com.

Na Filipínách je sice dobře zavedená letecká doprava, ale při přesunech z jedné části země na druhou, se až na vyjímky musí letět zpět do Manily (vyjímkou je např. spojení s Cebu Pacific Manila - Puerto Princesa - Cebu City - Manila). Mezi zavedené letecké společnosti patří např. Cebu Pacific www.cebupacificair.com, Philippines Airlines www.philippineairlines.com a SEAIR http://flyseair.com/. Do věhlasného El Nida létá na Palawan pouze malé letadélko pro 17 pasažérů společnosti ITI www.islandtransvoyager.com. Určitá nevýhoda tohoto spojení je v tom, že let z Manily se může rezervovat jen 5 dní před odletem (na emailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), protože letecká společnost přednostně létá pro turisty ubytované v 5* resortech patřící stejné společnosti. Cesta z El Nida zpět do Manily už problém není. Pro rezervaci letenek zkuste český kiwi.com.

Po městech na kratší vzdálenosti jezdí tricykly, což jsou přestavěné sajdkáry. Tato trojkolka dokáže přepravovat až 8 Filipínců nebo 3 Čechy. Mezi městy jezdí tzv. Jeepney, což jsou zase přestavěné původní americké Jeepney, které se proháněly po Filipínách za druhé světové války. Dnešní Jeepney jsou samozřejmě již věrné nablýskané kopie. Místní autobusy svou parádou za Jeepney moc nezaostávají a jsou schopné přepravit celou vesnici i s veškerým zvířectvem. Na silnicích jezdí také rychlejší, ale dražší minivany. Některé spoje se dají rezervovat online přes stránku 12go.asia.

Mezi ostrovy se dá přepravovat pomocí malých nebo větších trajektů. Na větší vzdálenosti to ale trvá klidně i 30 hodin a nemyslím si, že by to bylo pro turisty bůhvíjaké lákadlo, navíc při ceně místních letenek (ty stojí okolo 1500CZK). Na kratší vzdálenosti při dobrém počasí je možné nastoupit na místní lodičku s postranními lyžinami, tzv. Bangku. Rychlou loď Coron - El Nido v mém itineráři je možné rezervovat přes 12go.asia.

Ubytování

Ubytování se dá rezervovat přes internet nebo až na místě, což byl můj případ. Před odjezdem jsem neměl rezervovanou ani jednu noc a rozhodoval jsem se až na místě. Když jsem v druhé polovině dovolené měl o itineráři už jasno, zkontroloval jsem si ubytování v následujícím místě pomocí Tripadvisoru a požádal místní, aby mi tam za poplatek 10 PHP zavolali a ubytování mi domluvili. Bydlel jsem v pěkných chatičkách s průměrnou cenou 1000 PHP (450CZK) na noc. Rezervace je možná přes Booking.com a Agoda.com.

Stravování

Jíst se na Filipínách dá v pouličních jídelnách, kde mají jídlo vystavěné ve vitríně nebo pod průhlednými pokličkami. Ceny se pohybují od 20 PHP za nudle až po cca 60 PHP za složitější jídlo. V restauracích se jí do cca 300 PHP. K jídlu Filipínci používají vidličku a lžíci. Úžasně levné jsou ryby, které se dají koupit na trhu nebo brzy ráno na pláži přímo od rybáře. Kilo ryb např. Red Snapperu stojí 50 PHP nebo kilo tuňáka 120 PHP! Velká voda stojí 20 PHP, malá cola 15 PHP, krabička cigaret Marlboro 40 PHP, pivo Sant Miguel 20 PHP. Mé oblíbené pivo bylo Red horse, protože mělo 7% alkoholu. Na etiketě byla červená hlava koně a jedna láhev z basy měla na etiketě koně, který se smál. To znamenalo bonus - pivo mělo 2x více alkoholu.

Ostatní zvláštnosti

Na Filipínách se používá filipínské peso, které se mění v poměru cca 2:1 k české koruně. Na Palawanu je však bankomat jen v Coron Town a pak až v Puerto Princesa. Směnárna je ještě v El Nidu a jiná šance, jak vyměnit peníze, již není. Takže je nutné mít cestu dobře spočítanou a filipínskou hotovost celou dobu u sebe.

Palawan se již nachází v malarické oblasti a čím jižněji se cestuje, tím více stoupá riziko nákazy. Slyšel jsem o případech v Taytay, ale ve větší míře byla malárie zaznamenána až jižněji od Puerto Princesa. V severním Palawanu není tedy nutné se malárie v turistických místech příliš obávat, přesto je lepší nic nepodceňovat a vybavit se místním repelentem OFF a nosit ho pořád u sebe. Pro vyhubení nežádoucího hmyzu v chatičce skvěle působí místní repelent Baygon.

Tématem našich rozhovorů s místními byly i medůzy. V moři se celoročně vyskytují medůzy, které člověka dokáží pěkně popálit, ale ty opravdu nebezpečné se vyskytují jen sezóně a to především v lednu. Tyto medůzy mají malou kulatou hlavu a dlouhá chapadla, kterými se přisají k oběti a následně do ní vstříknou jed. Bohužel dokáží usmrtit i malé dítě (což se stalo např. v Port Bartonu). V El Nidu mi místní boatmen ukazoval velkou ošklivou jizvu nad kolenem, která vypadala jako spálenina. V případě nouze pomáhá proti požahání ocet a kdo se nekoupe s octem, musí vzít za vděk písek na pláži.

Mezi další nepříjemnosti patří na divokých přírodních plážích písečné mušky. Ty při štípnutí roznášejí prvoky rodu Leishmania, kteří do rány zanesou infekci způsobující boláky - nemoc Cutaneous Leishmaniasis. Protože jsem je již zažil v Kambodži, předem jsem se na ně připravil: preventivním opatřením je použití repelentu a případné štípance rychle hojí antibiotická mast Bactroban.

A poslední nepříjemnost, kterou jsem na cestách zaregistroval, jsou večerní spodní proudy na pláži v Sabangu, které mají na svědomí několik utonulých turistů.