RADY NA CESTU DO GUATEMALY
Kdy jet do Guatemaly
Nejvhodnější dobou pro návštěvu Guatemaly jsou měsíce od listopadu do května. Velká část Guatemaly se nachází ve vyšších nadmořských výškách a je zde chladněji. Nejteplejším měsícem je duben, nejvíce srážek spadne v létě.
Co v Guatemale vidět a navštívit
Každý rok navštíví Guatemalu téměř dva milióny turistů. Převážná většina z nich přijíždí z USA a z Kanady. Prvotřídními lákadly jsou koloniální Antigua na jihu země a májský Tikal na severu u hranice s Belize a s Mexikem. Klasická turistická trasa tedy začíná v Antigue, která byla téměř dvě stě let hlavním městem Střední Ameriky. Odtud cesta vede k vesnicím kolem jezera Atitlan, které je obklopeno majestátnými sopkami a jsou také navštěvovány kvůli výuce španělštiny. V této oblasti turisté také navštěvují místní trhy ve vesnici Chichicastenango nebo podnikají půldenní tůru na sopku Pacaya nebo dvoudenní tůru na sopku u vesnice Xela. Od jezera Atitlan z vesnice Panajachel se cestuje přes Antiguu do městečka Flores na severu, které je výchozím bodem k návštěvě majestátného Tikalu. Do Floresu se dá také dojet se zastávkou v Semuc Champey poblíž města Cobán a užít si přírody nebo přes Rio Dulce a Livingston na východě a užít si pro změnu karibské atmosféry.
Po méně turistické trase jezdí už jen "chicken busy" a cestuje se s místními. Tato trasa vede do Tikalu od jezera Atitlan přes Chichicastenango přes hory do Nebaj a dále do Cobánu a do Semuc Champey a odtud už turistickým minivanem do Flores/Tikalu. Kdo se v Guatemale zdrží déle, obvykle navštíví jednoduše přístupný Májský Copán kousek za hranici v Hondurasu a ti nejzdatnější nepřístupný El Mirador u hranic s Mexikem. Kdo se chce vykoupat na černých plážích Pacifiku, jezdí například do Monterica.
Cestování do Guatemaly na vlastní pěst
Při plánování cesty jsem okamžitě narazil na bezpečnostní aspekty. Bohužel už při prvních průzkumech jsem nacházel strašidelné příhody o přepadnutích, obavách při cestování nočními autobusy a skazkách o únosech. Navíc mnoho českých cestopisů na internetu zveřejněno není a i Lonely Planet je nezvykle plný varování. Nakonec jsem si udělal úsudek sám, převážilo nadšení z Mayských památek a tak jsem se přidal k těm dvěma miliónům cestovatelů a na cestu se vydal. Má zkušenost po absolvování cesty je taková, že při dodržování běžných zásad se na klasické turistické cestě není čeho bát (a Guatemala City do klasické cesty nepočítám).
Vstupní formality
Ačkoliv se to nezdá, do Guatemaly je to dále než třeba do Pekingu. Tomu odpovídá i velký časový posun 8 hodin. Když jsem šel spát, doma se vstávalo do práce. Během letu se nejčastěji přestupuje v Evropě a pak dále v rušné Miami a nebo na klidnějším letišti v texaském Houstonu. Přestup v USA bohužel vyžaduje vyřídit si ESTA registraci nebo mít platné vízum. Do Guatemaly již mohou čeští občané vstoupit bez víz, více na mzv.cz.
Cestování po Guatemale
Na cestu jsem si po vzoru posledních cest sbalil jen jen do malého cyklistického baťůžku – viz Rady "Co s sebou na cesty", který nakonec nevážil více než 6 kilogramů. Opět jsem měl hygienu v balení do 100ml a tak jsem si baťůžek mohl vzít s sebou na palubu letadla. Protože se dvě třetiny Guatemaly nachází ve vyšší nadmořské výšce, vzal jsem si i dlouhé kalhoty a kvůli výletu na činnou sopku Pacaya i uzavřené boty.
Na cestách jsem se potkával většinou s americkými turisty, kteří většinou uměli i španělsky. Ovládat španělštinu je v Guatemale velkou výhodou, ale angličtina se dá v turistických oblastech běžně uplatnit.
Doprava je v Guatemale řešena dvěma způsoby: v turistických místech jezdí shuttle busy, což jsou malé bílé dodávky pro 15 lidí. Ty jezdí od dveří ke dveřím a dají se zajistit na recepci hostelu nebo přímo v kanceláři agentury. Přijedou i do Guatemala City do zóny 9, 10 a na letiště. Je to tedy výhodná varianta, jak z hlavního města rychle a jednoduše odjet. www.adrenalinatours.com nebo www.rainbowtravelcenter.com nebo www.posadadelosvolcanes.com. Ačkoliv se obvykle snažím naplánovat cestu tak, abych nestrávil polovinu dovolené na přesunech, v Guatemale se tomu člověk nevyhne. Především díky hornatému terénu jsou vzdálenosti extrémní a není vyjímkou, že přesun trvá i 10 hodin. Přes noc se dá cestovat jen na lince do Flores/Tikalu. Chicken busy zajišťují dopravu pro místní a jsou to vymóděné repasované americké školní autobusy.
Ubytování
Ubytování jsem měl zarezervované přes internet jen na první dny v Guatemale a poslední dny v Belize a ostatní jsem řešil operativně až na místě tak, že jsem požádal někoho na recepci, aby mi do další destinace zavolal a o rezervaci požádal. Na mé cestě se komáři nikde nevyskytovali a tak jsem po dlouhé době nemusel spát pod moskytierou.
Stravování
Guatemalská kuchyně mne nijak nenadchla. Občas jsem si chuť zlepšil mexickým buritem nebo fajitas, ale nejčastěji jsem jedl kuře s rýží a s všudepřítomnou fazolovou pastou, na ryby jsem prakticky nenarazil. V turistických místech stál oběd v restauraci cca 60QTZ, v pouličních jídelnách jednoduché jídlo 20QTZ. Litrové pivo Ballo stálo 27QTZ, litr vody 10QTZ.
Ostatní zvláštnosti
V Guatemale se používá americký typ elektrických zásuvek.
