CESTOPIS GUATEMALA

GUATEMALA CITY

5.4. - 6.4. 2013, cestopis část I.

Proč jet do Guatemala City

Guatemala City není cílem turistů, ve městě kromě centrálního náměstí není k vidění prakticky nic zajímavého a město samotné není navíc ani příliš bezpečné. Přesto jsem se rozhodl, že v Guatemala City po příletu přespím a následující dopoledne se krátce projdu v centru.

Jak jet do Guatemala City

Do Guatemaly se letí hodně dlouho. Samotné město je od České republiky vzdálenější než třeba Peking. Musí se přestupovat buď v Londýně a v Miami nebo ve Frankfurtu a v Houstonu. Já zvolil druhou variantu, protože dvě hodiny na přestup v Miami se mi zdálo hodně málo a za druhé Houston je rozhodně poklidnější letiště. V šest hodin ráno jsem nastoupil v Praze do letadla, ve Frankfurtu jsem se nalodil do mohutného Airbusu A380 a odpoledne přistál v Americe. Tam jsem si vystál obrovskou frontu na imigraci, kde si mne opět oskenovali a ofotili a vpustili do USA, abych si zpětně vystál všechny fronty znovu na odbavení směrem ven z USA (z tohoto důvodu je nutné mít platné víza nebo ESTA registraci). Tahle procedura mi trvala hodinu a tři čtvrtě a to jsem sebou neměl žádná zavazadla. Do Guatemala City jsem přistál v deset večer a v Čechách tou dobou již bylo zase 6 ráno.

Tip na ubytování v Guatemala City

Bezpečnou oázou v Guatemala City je hostel Quetzalroo www.quetzalroo.com. Nachází se v klidné zóně 10 poblíž letiště. Nabízí sdílené pokoje s dvoupatrovými postelemi za 18USD nebo samostatný pokoj za 35 USD. Je to čistý hostel v činžovním domě, vlastníkem je mladý kluk Manuel, který ochotně se vším poradí. Člověk se zde cítí jako doma. Kdo by se nechtěl po městě projít sám, Quetzalroo nabízí city tour, kde zájemci nastoupí s Manuelem do místní MHD, a navštíví historické náměstí Central Plaza, tržnici a pivovar Gallo (7USD).

Co jsem v Guatemala City zažil

Přistál jsem v Guatemala City v deset večer a vyšel jsem ven před letištní halu. Překvapil mne docela chladný vzduch - změna oproti obvyklému nárazu horkého vzduchu, který člověka většinou ovane hned po výstupu z letadla. Rychle mi došlo, že město leží ve výšce vyšší než náš Praděd. Měl jsem s Quetzalroo dohodnutý odvoz z letiště, ale bohužel na mne nikdo nečekal. Do taxíku jsem tady v Guatemala City v noci nasednout nechtěl a tak jsem se jim připomněl po telefonu a obrnil se trpělivostí. Přijeli pro mne až po hodině už naložení brazilskými spolunocležníky. Ti se vraceli z flámu a tak jsme byli za pět sekund kamarádi.

Central Plaza Guatemala City

Ráno jsem si v hostelu povídal s jednou mladou Kanaďankou, která se mne ptala, jak funguje Western Union. Neměla peníze a aby to bylo ještě zajímavější, pas měla někde na ambasádě. Po dvaceti minutách se pak zvedla a odešla na toaletu. Když jsem po určité době navštívil stejnou místnost také, zjistil jsem, že slečna po sobě nespláchla... taková pěkná holka to byla.

Dopoledne jsem chtěl s Manuelem a ostatními vyjet místní dopravou na City tour (7USD) a prohlédnout si město, ale zjistil jsem, že prohlídka v jejich podání je spíše celodenní záležitostí. Začínala, až se všichni probrali, tzn. někdy před obědem. Mne ale odpoledne měl v hostelu vyzvednout dohodnutý shuttle z Panajachelu (z Posada de los volcanoes, jinak poslední pravidelný spoj odjíždí z autobusového nádraží v 10:30). Tak mi nic jiného nezbylo než si nechat objednat licencované taxi s taxametrem a v centru se projít sám. Taxikář přijel, zamknul mne uvnitř, aby mne zvenku nikdo neukradl a vyjeli jsme směr Central Plaza (40 QTZ). Byl slušný a tak jsme se dohodli, že mne za dvě hodiny bude na stejném místě čekat. Asi desetkrát mi vysvětlil, po které ulici se mohu pohybovat a kam už chodit nesmím a že si mám dávat pozor na projíždějící motorky.

Central Plaza Guatemala City

Vystoupil jsem na Central Plaza a první čeho jsem si všiml, byli policisté, kteří se v jedné ruce drželi velký plastový štít a v druhé ruce něco jako dřevěnou baseballovou pálku. Prošel jsem si Parque Central, Národní muzeum, katedrálu a tržnici. Snažil jsem se nezářit jako turista a vydal se z náměstí po Avenida 6 až po Calle 18 (ulice v GC nemají jména, jsou zde jen číslovány a vytváří síť na sebe kolmých ulic - Avenidy protínají Calle). Za pěkného počasí jsem se procházel po Avenidě, došel k historické vládní budově a sledoval obchůdky, ve kterých u vchodu stáli policisté s brokovnicemi zavěšenými přes rameno a velkými jako bazuka. V dohodnutý čas jsem se našel se svým taxikářem, který mne ještě provezl po městě a vyjel se mnou na vyhlídku na kopci nad městem.

Guatemala City

Odpoledne jsem byl zpátky v hostelu a o půl třetí pro mne měl přijet shuttle z Panajachelu. Šel jsem čekat ven a Manuel ještě na mne houkl "Čekej ve dvoře, ne aby jsi čekal na ulici".