CESTOPIS MALAJSIE
Než se začteš do cestopisu, prohlédni si itinerář, pročti si rady na cestu do Malajsie.
KUALA LUMPUR
9.5. – 11.5. 2006, cestopis část I.
Proč do Kuala Lumpuru jet
Kuala Lumpur je hlavním městem Malajsie, nejrychleji rozvíjející se region v zemi. Především jsme plánovali navštívit Petronas Towers, jeden z největších mrakodrapů světa.
Jak jet do Kuala Lumpuru
Do Kuala Lumpuru jsme přiletěli z Hong Kongu, kde jsme strávili dva dny. Na letišti KLIA jsme nastoupili na KLIAekspres http://www.kliaekspres.com/ a uháněli jsme směr Kuala Lumpur (70km, 30min, 35Rm). Za oknem se míhaly palmy a někde za nimi jsme tušili závodiště Formule 1 Sepang. Ve vlaku jsem ještě jednou rychle prolétl průvodce, abych se zorientoval a uvědomil si, že jsme zase o kousek jinde. Dorazili jsme na centrální vlakové nádraží, kde jsme si kvůli následnému přejezdu k ostrovům chtěli s předstihem zakoupit lístky na noční vlak do Kota Bharu. Jenže Baba Jaga za okénkem nám sdělila, že vlak, který odjíždí až za tři dny, je celý vyprodaný včetně nelůžkové části. Dlouho jsme ji přemlouvali, až se nakonec smilovala a našla dvě poslední lůžka. Sice každé v jiném kupé, ale alespoň ve stejném vagóně (1 lístek 96RM, dnes je možná online rezervace přes 12go.asia). Pak jsme pokračovali metrem (1,5 RM) směrem k hotelu Renaissance. Hotel se nachází nedaleko Petronas Towers, a když jsme k němu od metra přicházeli, obě věže nás už z dálky zdravily.
Tip na ubytování v Kuala Lumpuru
Chtěli jsme bydlet blízko Petronas Towers, proto jsem zvolil Renaissance Kuala Lumpur Hotel, který s věžemi prakticky sousedí. Tento hotel je sice vysokohvězdičkový, ale my jsme chytli přijatelnou cenu. Na recepci jsme požádali o okna směrem na Petronas a kupodivu jsme je dostali. Na skleněné věže jsme nakonec koukali přes velké okno přímo z postele. Levné ubytování se dá rezervovat např. v čínské čtvrti na Petaling street.
Co jsem v Kuala Lumpuru zažil
Hned jak jsme si vybalili, vydali jsme se na prohlídku zářících věží. Ohromeně jsme na ně zírali do nočního nebe a zářící sklo a ocel jsme fotili ze všech úhlů. Když jsme vstřebali první dojmy, šli jsme do jedné z jejich restaurací na večeři (40 RM). Prakticky v ten samý den jsme poletovali po mrakodrapech jak v Hong Kongu, tak v Kuala Lumpuru.
Petronas Towers
Druhý den ráno jsme vyrazili opět do Petronas Towers. Poučeni cestopisy na internetu jsme si rychle stoupli do fronty na místenku na skybridge, abychom nedostali lístky až na odpoledne (vstup je zdarma, denně se vydává 800 vstupenek) http://www.petronastwintowers.com.my/. Kupodivu se žádné návaly nekonaly a na můstek jsme mohli vyjet prakticky ihned. Skybridge je ve 41. patře ve 170 metrech a samotné věže sahají až do výšky 452m a mají 88 pater. Po mrakodrapu Taipei 101 jsou druhou nejvyšší budovou na světě (tedy alespoň tehdy byly).
Výhled ze Skybridge
Když jsme se do sytosti nabažili, nasedli jsme na metro ve stanici KLCC a přesunuli se do centra města. Z nadzemky jsme sledovali moderní administrativní budovy a obchodní centra, které se kontrastně střídaly se starou zástavbou. V jednu chvíli jsme v šedém počasí míjeli šedou depresivní betonovou věznici s ostnatými dráty... no tam bych fakt nocovat nechtěl.
Z nadzemky jsme vyskočili ve stanici Masjid Jamek a nejdříve jsme navštívili indickou čtvrť Little India. Začalo pršet a tak jsme utíkali se někam schovat a první po ruce byl malajský Mekáč. Dali jsme si tu oběd, který nám sice nechutnal, ale alespoň jsme nezmokli. Když přestalo, pomalu jsme se procházeli ulicemi a došli jsme k jedné z nejstarších mešit v Kuala Lumpuru do Masjid Jamek. Přestože jsme tam byli úplně sami, Šárka dostala přes hlavu oranžový sarong. Od mešity jsme pak pěšky došli k náměstí nezávislosti Merdeka Square a obdivovali palác Sultan Abdul Samad Building postavený Angličany v mughálském stylu v roce 1897. Tady nám ale začalo pršet znovu a tak z rozjímání moc nebylo. Když opět přestalo, pokračovali jsme k čínské čtvrti do Flea market na Petaling street. V čínské tržnici prodávali ale to samé všechno a nic jako v našich tržnicích vietnamských.
Flea market na Petaling street
Z Flea market jsme došli k blízkému autobusovému nádraží Puduraya, kde jsme si chtěli zakoupit nebo alespoň zarezervovat lístky na cestu z Kuala Terengganu do Singapuru. Po návratu z ostrovů jsme měli v plánu jet nočním autobusem do Singapuru. Nádraží připomínalo spíše nějakou tržnici, moc jsme se tam nevyznali a paní za jedním z mnoha okének se nám snažila mezinárodní řečí sdělit, že takové rezervace není možné provést a že si lístky musíme koupit až v Kuala Terengganu. Buď měla pravdu, nebo jsme jí nerozuměli, ale lístky jsme si nakonec s předstihem koupili na nádraží v Kota Bharu. (Dnes bych rezervoval přes rezervační stránku 12go.asia, opět viz „Rady před cestou“.)
Bez lístků jsme se z toho mumraje chaotického nádraží vypotáceli ven zrovna ve chvíli, kdy se obloha znovu zatáhla a z nebe se tentokrát spustila přímo tropická průtrž, která rázem z ulic vytvořila úplné potoky. A tak jsme tentokrát zalezli do internetové kavárny a napsali maily.
Druhý den jsme měli v plánu navštívit hinduistické jeskynní chrámy Batu caves (vstup volný). Jeskyně se nachází v krasové oblasti asi 20km za Kuala Lumpurem. Jeli jsme tam taxíkem (40RM), protože jsme se chtěli po cestě zastavit v kanceláři cestovky Ping Anchoraneg Travel, se kterou jsem si psal po mailu a snažil se rezervovat ubytování na ostovech Perhentian Besar a Lang Tengah http://www.pinganchorage.com.my. Je legrace, jak je dnes ten svět malý. Pokud by Vás po mailu někdo naštve, můžete si to jít s ním na druhou stranu světa vyřídit. My jsme si to vyřídili, ubytování jsme na Perhentianu doplatili a navíc jsme omylem dostali plnou penzi zdarma. (Dnes je svět nejen malý, ale i rychlý - ubytování se dá jednoduše zarezervovat na chytrých telefonech během minuty na globálních rezervačních stránkách.)
Batu Caves
Před vstupem do hory v Batu Caves stojí 43 metrů vysoká zlatá socha Murugana a pak následuje snad kilometr schodů. Na nich číhají opice, které po návštěvnících loudí něco k jídlu. Když si však Šárka sáhla pro něco do batůžku, jedna z opic okamžitě přiběhla a drze se jí ohnala po noze, až jí způsobila menší šrám. Místní nám hned přispěchali na pomoc a mezi nimi jedna indická lékařka, která nás uklidnila, že se jedná jen o neškodné povrchové škrábnutí. Od této chvíle jsme si už dávali na ty potvory pozor, jsou totiž přenašeči těch nejhorších nemocí. Už s patřičným odstupem od opic jsme vyšplhali zbývající schody a pokračovali dále k jeskyni. Uprostřed krasových skal je hinduistická svatyně, kde se příchozí modlí a pokládají dary. Nazpátek jsme jeli autobusem, který staví před Batu caves za 2RM.
Batu Caves
Odpoledne jsme se vrátili do hotelu, sbalili si věci, odhlásili se, s Kuala Lumpur se rozloučili a přesunuli jsme se na vlakové nádraží, odkud nám odjížděl noční vlak do Kota Bharu.
