PERHENTIAN BESAR
12.5. - 17.5. 2006, cestopis část II.
Proč na Perhentian Besar jet
Chtěli jsme strávit dovolenou u moře. Na severovýchodní straně Malajsie jsou v jihočínském moři tři ostrovy, které nabízí nádherné pláže, tropickou krajinu i turistické zázemí. Jedná se o souostroví Perhentian Besar a Kecil, ostrůvek Lang Tengah a největší a nejrušnější Redang. My jsme původně chtěli navštívit všechny tři, ale nakonec jsme zvolili návštěvu jen prvních dvou. Mezi ostrovy není lodní spojení tak jako v Thajsku, vždy se musí zpátky na břeh.
Jak jet na Perhentian Besar
Z Kuala Lumpuru jsme jeli nočním vlakem do Kota Bharu. Se samotnými lístky jsme měli menší komplikace. Tři dny před samotným odjezdem k moři jsme totiž sehnali už jen poslední dva. Jízdenky jsme nerezervovali dopředu přes internet, protože si pamatujeme, že jsme stejným způsobem kupovali vlak před třemi lety v Bangkoku a nebyl žádný problém. Po této zkušenosti se snažím vlakové lístky už rezervovat dopředu (dnes např. přes 12go.asia). Tentokrát jsme byli vděčni, že jsme sehnali alespoň tyto, i když byly každý v jiném kupé. Já jsem vyfasoval tlustého Malajce a Šárka mladou muslimku s novorozencem. Muslimka jela se svými rodiči, kteří byli v sousedním kupé a ti mi nedovolovali do Šárčina kupé ani nahlédnout. Muslimka před odjezdem vlaku na peróně políbila manželovi ruku. V půl sedmé večer se vlak rozjel a my se pokusili usnout. Můj Malajec chrápal, až to vypadalo, že ze spaní řve, a u Šárky zase řvalo novorozeně muslimky. Po čtyřech hodinách utrpení jsme vyšli ven před kupé a otevřeli si láhev whisky, kterou jsme si do muslimské země přivezli z letiště v Hong Kongu. Když se nikdo nedíval, tak jsme potají upíjeli. Za chvíli to mělo kýžený účinek. Na Šárku evidentně větší, protože se v jednu chvíli propadla nedovřenými dveřmi do jakési technické místnosti na vypínače, které byly popsány snad ve všech jazycích nápisy „Dangerous". Když byla láhev skoro dopitá, šli jsme zkusit znovu usnout, a tentokrát jsme byli úspěšní. Než jsme ráno dojeli do Kota Bharu, vyšel jsem ven z kupé a otevřenými dveřmi vagónu jsem pozoroval vykukující Slunce, které osvětlovalo ujíždějící krajinu plnou palem. Vystoupili jsme u Kota Bharu ve městě Wakaf Baharu a můj chrápající nocležník mi nabídl, že nás jeho čekající příbuzní vyzvednou a odvezou z vlakové stanice na autobusové nádraží v Kota Bharu. V nastávajícím vedru nového dne bylo Šárce z noční whisky tak na umření, že jsem během jízdy autem musel Malajce poprosit, aby na chvíli zastavili. Ti jedním okem pozorovali moji ženušku a ptali se, co jí je. Muslimům jsem zatajil tu skutečnost, že je jí špatně z alkoholu a raději jsem jim tedy odpověděl, že asi něco špatného snědla. Na autobusovém nádraží se nám podařilo koupit si autobusové lístky do Singapuru (32RM) a dohodnout si taxi do přístavu v Kuala Besut (50km, 40RM). Odtud odplouvají lodičky na dvacet kilometrů vzdálený Perhentian od deseti do čtyř odpoledne (vždy po dvou hodinách, 40min, 70RM). Na Šárku ještě čekaly vlny na moři, takže si žaludeční nevolnosti užila do sytosti. Za vstup na ostrovy se platí poplatek 5RM.
Tip na ubytování na Perhentian Besar
Perhentian tvoří dva hlavní ostrovy: Pehentian Besar a Perhentian Kecil. Besar je spíše pro klasické dovolenkáře z Malajsie a Singapuru a Kecil je ostrov, který je spíše pro baťůžkáře a je to zřejmě jediný ostrov v Malajsii s tou zvláštní thajskou atmosférou baťůžkářů. My jsme zvolili na Besaru Coral view island resort.
Co jsem na Perhentian Besar zažil
Po příjezdu nás na ostrovech čekal klid, bílé pláže a krásná příroda. Bydleli jsme v dřevěné chatičce s plechovou střechou, na kterou padaly s velkým rámusem kokosy a dělaly do nich ďolíčky. Mezi chatičkami se svobodně procházely opice.
Coral view island resort na Perhentian Besar
Naše chatička sousedila s jinou, ve které byla ubytovaná mladinká trojice! ze Singapuru. Dělila nás jen tenká stěna a bylo zřejmé, že chlapec se dvěma dívkami byl nejen v noci ale i ve dne v sedmém nebi...
Každý den jsme jezdili lodičkou na šnorchlování. Jednou Malajec zajel přesně doprostřed mezi ostrovy a chvíli pozoroval dno. Pak skočil do vody, potopil se a vyzval nás ostatní, ať se potopíme s ním. U dna jsem spatřil obrovské tunové želvy, a tak jsem se ponořil hlouběji za nimi ke dnu a společně jsme pak plavali bok po boku.
Perhentian Besar
Další den jsme jeli na šnorchlování k Shark point. Tady nám pro změnu Malajec řekl, ať se vrhneme do vody a kdo uvidí první žraloka, tak vyhrál. Samozřejmě, vyhrál jsem já.
Chodili jsme se koupat na velkou pláž, která je kousek vpravo od resortu a jde se na ni po dřevěném chodníčku/můstku přes skalnatý břeh. Jednou se nám tu během chvíle zatáhlo, z modrého nebe se stalo nebe černé a my se koupali za velkého lijáku.
Perhentian Besar
Jeden den jsme z velké pláže prošli skrz ostrov džunglí na druhou stranu, a když jsme z bujné vegetace vyšli ven, objevili jsme další pláže.
Jedno odpoledne jsme odchytili místního s lodičkou a jeli se podívat na ostrov Kecil za baťůžkáři (40RM). Byly velké vlny a náš kormidelník místo toho, aby oba své pasažéry uklidňoval, před každou příchozí vlnou skučel samé „big problem, big problem". Šárka ho chtěla utlouct. Na Kecilu jsme nasávali naši známou thajskou atmosféru, koupali se, potápěli se a nechali se zlákat na thajskou masáž.
Perhentian Kecil
Jeden den jsme pluli na lodičce a navštěvovali okolní ostrůvky. Bylo krásné počasí, pláže byly bílé a moře krásně tyrkysové. Ze snídaně jsem ukořistil toustový chleba a tak jsem měl čím při potápění lákat pestrobarevné rybičky.
