CESTOPIS MAURICIUS

LE MORNE

8.11. – 15.11. 2006, cestopis část I.

Proč jet na Le Morne

Le Morne je poloostrov na jihovýchodním cípu ostrova se čtyřmi kilometry krásných pláží. Dominuje mu obrovská skála Le Morne Braband (556 m), která připomíná skálu na Gibraltaru. Celé to dohromady vytváří neskutečně nádhernou tropickou kulisu. Povídá se, že na vrcholek skály se schovali uprchlí otroci. Jednou se k hoře v roce 1835 blížil oddíl vojáků a uprchlíci ve strachu a zmatku raději skočili z útesu. Netušili však, že mezitím bylo otroctví zrušeno.

Jak na Le Morne cestovat

Le Morne byla naše první zastávka na Mauriciu. Letěli jsme po trase Praha-Paříž-Mahebourg, poprvé přes rovník (13:05 – 5:50). V noci jsme se nad Madagaskarem dostali do takových vzduchových vírů, že jsme půl hodiny poskakovali na sedadlech jako joja, dokonce jsem měl i obavu a křečovitě se držel područky. Na letišti jsme si museli vystát nekonečnou frontu, protože i tady v tropickém ráji brali místní imigrační úředníci svou práci velmi vážně a každého znaveného nebohého turistu podrobovali velmi přísné kontrole. Odevzdaně jsme čekali, a během fronty několikrát usnuli. Nakonec jsme procedurou prošli a v hlavním vestibulu jsme objevili malého klučíka s velkým autem a s našimi jmény. Odvoz jsme měli zajištěný dopředu z resortu (60km).

Tip na ubytování na Le Morne

Měli jsme rezervaci v resortu Les Pavillons. Přijeli jsme do hotelu a chtěli se ubytovat. Místo toho nás ale posadili a nechali čekat. Už je to tady, říkal jsem si, zase bude nějaký problém a všechny mé zákony schválnosti se mi připomenou i tady. Za chvíli přišla paní a velice radostně nám sdělila, že resort je již plně obsazen a nemají pro nás místo, ale že je to pro nás šťastný den, protože nás ubytují v sousedním resortu. Nechápal jsem, proč má být pro nás výhra ubytování v resortu, který jsme si nevybrali a o kterém nic nevíme. Proč ten den byl pro nás opravdu šťastný, jsme pochopili záhy. Paní nás vedla do luxusního resortu Dinarobin Beachcomber, do jedné z jeho obrovských vil, kde jedna noc stojí i 400Euro. Přiznávám se, že když jsme vcházeli dovnitř, nemohl jsem tomu pořád nějak uvěřit. Byl jsem rád, že jsem si prozřetelně do batohu přibalil jedny slušné kalhoty, protože bych si jinak u večeře mezi tou smetánkou lidstva připadal jak trouba. (Les Pavillons je dnes zrekonstruovaný, dostal pátou hvězdu a hrdě konkuruje Dinarobinu, viz LUX Le Morne. Levnější variantu ubytování lze na Mauriciu najít v apartmánech, které lze rezervovat na globálních rezervačních portálech.

Co jsem na Le Morne zažil

Nádherné ubytování v Dinarobinu nám zůstane v paměti napořád. Resort má nádhernou palmovou pláž a přímo za ní vyrůstá strmá hora. Při pohledu z moře celý tento výjev vytváří neopakovatelný životní zážitek.

Le Morne

Pláž byla bílá, moře tyrkysově modré a na modrém nebi se převalovaly mraky Bárta Simpsona. Pozorovali jsme místní rybáře, jak chytají ryby, sledovali jachtaře a surfaře, jak zápolí s plachtami a poslouchali jsme burácející bariérový útes. Půjčovali jsme si šlapátka, jezdili na šnorchlovací výlety, v ceně resortu byly i vodní lyže. A tak jsem si poprvé v životě na vodní lyže stoupl a nakonec jsem zjistil, že jsem o nic nepřišel.

Le Morne

Poprvé a asi také v životě naposledy jsem v resortu jedl vanilkovou zmrzlinu vyrobenou z pravé vanilky.

Večer jsme v hotelu sledovali představení pestrobarevných místních tanečníků Ségy.

Jeden den jsme jeli na výlet pronajatým taxíkem (2300 MUR) navštívit vodopády a barevnou zemi u Chamarelu. Po cestě nás fascinovaly lány s cukrovou třtinou, poprvé jsme spatřili čajové plantáže. Samotné vodopády padají ze skály zasazené do tropické vegetace z výšky 83 metrů a je možné je shlédnout z vyhlídky umístěné na protější straně kaňonu. Sedmibarevná země je tvořena vyvřelými horninami, které se objevily po odstranění vrchního porostu. Poté jsme vstoupili do národního parku Black River Gorges a šli asi na tříhodinovou túru. Bohužel nás okolní flóra moc nenadchla, deštné pralesy byly kvůli pěstování cukrové třtiny vykáceny již za dob kolonialismu. Když jsme se vrátili, vzbudili jsme na parkovišti našeho řidiče a pokračovali na posvátné hinduistické jezero Grand Basin, kde se nachází chrám.

Vodopády u Chamarelu

Při cestě nazpátek do Le Morne jsem neunikl nákupní terapii Šárky a ve Florealu jsme se museli zastavit v obchodech a podívat se na ty značkové věci za ty zlomkové ceny. Na Mauriciu se totiž vyrábějí takové značky jako jsou např. Peirre Cardin, Ralph Lauren, Next, Gap a další. Oblečky však neměly cenovku a tak jsme museli smlouvat. Šárka smlouvala jako o život a když po dlouhém a těžkém boji vyhrála, paní prodavačka se zeptala, kde na ostrově bydlíme. Odpověděli jsme, že v Dinarobinu a to jsme neměli dělat, protože to s paní málem seklo. Těmhle ustoupila s cenou … Už jsme jí nevysvětlovali, jak jsme k Dinarobinu přišli a raději urychleně zmizeli.

Barevná země u Chamarelu

Jeden den jsme jeli na výlet na ostrůvek Isle Aux Cerfs blízko Trou d´Eau Douce ve východní části ostrova (2500MUR taxi + 900MUR/os). Lodičkou nás vezli kolem mangrovů a vysadili nás na pláži s borovicemi. Ostrov byl zvláštní tím, že má v jednom místě prakticky písečnou lagunu.