user_mobilelogo
HEAD Thajsko 15

Seznam článků

CESTOPIS THAJSKO

 

 

 

BANGKOK

20.3. - 21.3. 2015, cestopis část I.

 

Proč jet do Bangkoku

Většina nezávislých cestovatelů začíná svou cestu v Thajsku v hlavním městě Bangkoku. Bangkok je sice odrazovým můstkem pro cestu na sever do hor nebo na jih k moři, ale také sám o sobě nabízí výjimečnou a exotickou atmosféru. V mém případě jsem Bangkok navštívil už před lety, proto mne navíc zajímalo, co všechno se za tu dobu změnilo.

 

Jak cestovat do Bangkoku

Minulý rok jsem měl cestu do Indie naplánovanou s Lufthansou. A když Lufthansa zastávkovala zrovna v den mého odletu do Dillí, zařekl jsem se, že už s ní nikdy nepoletím. A udělal jsem dobře. Přesně v den odletu mé nynější cesty do Bangkoku zastávkovala zase. A tak jsem s potěšením odletěl v pátek odpoledne s Emirates Airlines s přestupem v Dubaji. Pokud jsme posledně do Dubaje letěli přes Irák a z okénka jsem koukal na svítící Bagdád, tentokrát jsme se Iráku s oklikou vyhnuli. Proč asi… V Bangkoku jsme dosedli následujícího dne o půl jedné odpoledne na novém letišti Suvarnabhumi. Během hodiny jsem se vysoukal z letadla, vystál frontu na imigračního úředníka, na toaletě se převlékl do kraťasů, vyzvedl thajské Bahty z bankomatu (poplatek za výběr 180THB, cca 8%), na informacích si vzal mapu metra a nakonec došel k nadzemce. Tady jsem společně s oranžovým mnichem a s vyžilou transsexuálkou počkal na vlak. Za 35 Bahtů a o půl hodiny později jsem přestoupil pro změnu na podzemku a za dalších 30 Bahtů a půl hodiny jsem dojel na hlavní nádraží Hualamphong. Tady se za ta léta nezměnilo vůbec nic - jako kdybych tu nebyl naposledy před dvanácti lety, ale včera. Na nádraží jsem si našel společnost 12go.asia a vyzvedl jsem si lístek na noční vlak do Chiang Mai, který jsem si u nich rezervoval přes internet. Byly tři odpoledne a vlak mi odjížděl až v půl osmé večer, a tak mi zbyl ještě čas na rychlou inspekci Bangkoku.

 

Tip na ubytování

Vzhledem k tomu, že jsem Bangkok už jednou navštívil a nechtěl jsem zde trávit hodně času, naplánoval jsem si týž den noční přejezd vlakem do Chiang Mai. Pokud bych tu býval byl před tím nebyl, naplánoval bych si v Bangkoku dva dny, zahrnul i návštěvu Ayutthayie a ubytoval se v baťůžkářské čtvrti Khao San.

 

Co jsem v Bangkoku zažil

Bylo pekelné horko - ne nadarmo se říká, že Bangkok je město s nejvyšší průměrnou teplotou na Zemi. Stál jsem před nádražím a přemýšlel, jak se nejrychleji dostanu ke královskému paláci Wat Phra Keo. Nakonec jsem to nekomplikoval, mávl na tuktukáře a společně jsme odfrčeli horkými rušnými ulicemi do víru Bangkoku (30min, 100 THB).

thajsko 02

Wat Phra Kaeo

Před vstupem do paláce jsem si uvědomil, že jsem byl na letišti s tím převlékáním do kraťasů příliš aktivní, protože do Grand Palace pouští jen v dlouhých kalhotách. A tak jsem si z baťůžku vytáhl zase zpátky dlouhé kalhoty a převlékl se znovu (kdo nemá dlouhé kalhoty s sebou, zoufat nemusí, za poplatek je na pokladně půjčují). Všiml jsem si, že od posledně tu přibyly hordy čínských turistů. A pokud jsem minule při vstupu platil 200 Bahtů, dnes už lístek stojí 500 THB. Ale zážitek je to stejně nakonec za všechny peníze, člověk se ocitne v neuvěřitelné pohádce uprostřed nádherných zlatých paláců, kde každý detail je umělecky ztvárněn do nejmenších podrobností. Stavbu královského komplexu zahájil v roce 1782 panovník Rama I. a do roku 1946 bylo sídlem královské rodiny. Největší stavbou je trůnní sál Chakri a nejposvátnější buddhistickou stavbou je Chrám smaragdového Buddhy Wat Phra Kaeo, kde na zlatém podstavci trůní zelená socha Buddhy. Úžasnou atmosféru navíc umocnil průvod mnichů.

thajsko 06

Wat Phra Kaeo

Z královského paláce jsem se šel podívat k řece Chao Phraya a koukal na úzké lodě, jak brázdí kalné vlny. Na druhém břehu se honosně tyčil Wat Arun, tentokrát obsypaný lešením. Pěšky jsem pokračoval k nejstaršímu chrámu Wat Pho (tehdy 20 THB, dnes 100 THB), kde jsem si stejně jako při minulé návštěvě nejdříve zkouknul 46 metrů dlouhého ležícího Buddhu a nakonec zalezl do masážní školy, kde jsem si objednal půlhodinovou masáž nohou (280 THB). Jako naschvál nevyšla řada na mladou Thajku, ale na starého Thajce.

thajsko 16

Wat Phra Kaeo

Pomalu se blížil večer a tak jsem znovu mávnul na tuktukáře a vydal se zpátky k nádraží (100THB). Před nádražím jsem si přímo na křižovatce dal v jedné z restaurací večeři (60 THB) a podíval se přes WiFi na internet. Na nádraží jsem pro jistotu chtěl navštívit WC, ale jediné zařízení, co tam měli, bylo mimo provoz. Místo toho byl před hlavní budovou zaparkovaný autobus, který měl zřejmě funkci toalet nahradit. Když jsem to viděl, raději jsem to oželel. Nakonec jsem si našel svůj vlak a rozvalil se na svém místě. Byl jsem rád, že jsme přistáli odpoledne a časový posun mně neskolil, a tak jsem v klidu pozoroval Korejce, jak si přes uličku sdělují zážitky, a čekal na zřízence, až mi ustele.

 


 

 

 

  

 

CHIANG MAI

22.3. - 24.3. 2015, cestopis část II.

 

Proč jet do Chiang Mai

Chiang Mai (250 tis) je turistické centrum severního Thajska, bylo založeno v roce 1296 jako hlavní město tehdejšího království Lanna. V samotném městě je dodnes okolo 300 chrámů a nabízí také nepřeberné množství výletů a treků do okolních hor.

 

Jak jet do Chiang Mai

Do Chiang Mai jsem cestoval nočním vlakem (750km, 14.5 hod, 980 THB). Lístek jsem si rezervoval přes stránku https://12go.asia a vyzvedl před odjezdem na nádraží Hualamphong v Bangkoku. Všechno klaplo. Jízdenku jsem měl do druhé třídy, kde jsou větráky a spí se po dvou lůžkách podél oken vagónu bez dveří. Já měl spodní lůžko, které sice bylo širší než to vrchní, ale bylo ještě nerozložené a zdálo se mi, že je o hodně kratší. Dlouho jsem přemýšlel, jak se vlastně vyspím, jestli budu muset být celou noc zlomený do pravého úhlu. Po půl osmé večer jsme vyjeli a zanedlouho se objevil zřízenec a začal spodní sedačky rozkládat a všechna lůžka povlékat. Chvíli jsem ho pozoroval a pak jsem usoudil, že bych tu práci dělat nechtěl. Konečně došla řada i na mne a mistr mi nějakým tajným fíglem lůžko rozložil tak, že když jsem zalehl, mohl jsem se natáhnout úplně celý. V duchu jsem si říkal, že jsem udělal dobře, když jsem si přeci jen vybral spodní místo, úplný luxus. Zatáhl jsem si závěsy do uličky a usnul. Do Chiang Mai jsme přijeli ráno před desátou a před nádražím jsem naskočil na songathew a nechal se odvézt do hotelu (80 THB).

 

Tip na ubytování v Chiang Mai

Jedno z mála ubytování, které jsem měl zařízené ještě před odjezdem, bylo v Chiang Mai. Na Tripadvisoru jsem vyselektoval možnosti a vyhrál hotýlek Varada Place, který jsem si pak zarezervoval přes Booking.com (650 THB). Byl čistý, nedaleko historického centra a měl WiFi.

 

Co jsem v Chiang Mai zažil

Historické centrum Chiang Mai je docela rozlehlé a celé je obklopeno vodním kanálem a hradbami. Kdo se ve městě zdrží déle, může si ušetřit energii a na prohlídku chrámů si půjčit kolo. Já se vydal na průzkum po svých a zrovna v té nejvyšší popolední výhni. Na Slunci bylo asi 300 stupňů a po cestě jsem byl vděčný za každý kousek stínu. Než jsem stačil dojít do prvního chrámu, musel jsem se na chvíli schovat v pouliční jídelně, dát si za 50 Bahtů oběd a nalít se dvěma litry vody.

Nejdříve jsem došel do chrámu Wat Dab Phai a pak jsem pokračoval do nejznámějšího chrámu Wat Phra Singh, který byl postavený ve 14. století v období království Lanna. Je asi opravdu nejkrásnější, jeho architektura i interiér je jedinečný.

thajsko 33

Wat Phra Singh

Ve tři odpoledne jsem to vzdal, zaparkoval jsem na thajské masáži a horko tam na chvíli přežil (300 THB/hod).

Když bylo venku snesitelněji, pokračoval jsem na Wat Chiang Man, do nejstaršího chrámu ve městě. Uvnitř byly nádherné sloupy, vpředu velké zlaté sochy Buddhy a na červeném koberci se modlili místní.

thajsko 35

Wat Chiang Man

Od Wat Chiang Man jsem došel k Wat Chedi Luang, což je ohromná věž postavená v 15. století. Tehdy sahala do devadesátimetrové výšky a byla obložena bronzovými deskami a zlatými plátky. Později ji poničilo zemětřesení a dnes je o 30 metrů nižší a je celá jen z cihel.

thajsko 36

Wat Chedi Luang

Mezitím na hlavní třídě vedoucí kolem policejní stanice postavili místní trhovci tisíce stánků a nabízeli všechno od trenek počínaje po smažené nudle konče. V jednu chvíli z amplionu začala hrát thajská hymna a celý ten mumraj se zastavil a v pozoru tři minuty nehnutě stál. Nedalo mi to a tu topornou situaci na tržnici jsem musel natočit na mobil.

Video: Na tržnici v Chiang Mai

Když jsem celou tu exotiku několikrát prošel a zjistil, že nic z toho co místní nabízejí, nepotřebuji, zapadl jsem na malou zahrádku a dal si dvě drahá a silná piva Chang (90 THB/pivo). Dobře pomotaný jsem se pak po tmě vydal hledat svůj hotýlek a šel vyrovnávat časový posun. Ráno mne čekala cesta do Laosu ...

thajsko 39

Noční trh

 

 

... kam dál? Prohlédněte si itinerářfotografie z cesty nebo si přečtěte rady na cestu do Thajska. Pokud budete mít dotazy, napište je do komentářů, obvykle odpovím během jednoho dne.

... Jižní část Thajska jsem procestoval již před lety a cestu jsem popsal na webu zde...

 

 

 

facebook

Novinky z webu, fotografie, videa, tipy, online příspěvky z cest i z výletů.

Instagram 2

Fotografie a instavidea z mých cest, ale i z výletů, které zde nejsou popsány.

 

youtube

Krátká videa nejen z mých cest, ale i z výletů, které zde nejsou popsány.