LOS ANGELES
21.4. - 23.4. 2018, cestopis část XVI.
Proč jet do Los Angeles
Los Angeles je po New Yorku druhé nejlidnatější město USA. Celá metropolitní oblast, která je tvořena více než 80 městy, má dnes okolo 14 miliónů obyvatel. Před sto lety přitom v oblasti žilo jen 40 tisíc lidí. Los Angeles je především Mekkou filmu. Každý už určitě zaslechl o Hollywood bulváru s chodníkem slávy, o bohatém Beverly Hills, o rušném molu v Santa Monice, kde končí Route 66, o Venice Beach a Long Beach, o Rodeo a Mullholand drive nebo Malibu Pier.
Jak jet do Los Angeles
Do Los Angeles jsme odjížděli z národního parku Joshua Tree z městečka Twentynine palms. Tento poslední úsek cesty už nebyl nijak dlouhý (260 km), a tak jsme vyrazili až v osm ráno. Asi 150km před Los Angeles začala doprava houstnout, nadjezdů, podjezdů a pruhů přibývalo. Ačkoliv to začínalo být rodeo, nikdo nedodržoval rychlost. Tedy až do chvíle, kdy provoz zhoustl natolik, že ani sedm pruhů nestačilo, a auta se téměř zastavila. V půl jedenácté jsme zaparkovali v garáži na Hollywood bulváru.
Tip na ubytování v Los Angeles
Ubytování jsem rezervoval přímo v Beverly Hills v Beverly Hills Celebrity Home. Proč? Protože jsem chtěl poznat život celebrit v Beverly Hills. Majitelka typické beverlyhillské vily pronajímá dva malé domečky, které má na zahradě u bazénu.
Co jsem v Los Angeles zažil
Na Hollywood bulváru jsme našli garáž, zaplatili dvacet dolarů a vydali se na chodník slávy šlapat po hvězdách. Vzpomněl jsem si, že když jsem tu byl poprvé, byl jsem z chodníku slávy nadšený. Dnes už jsem to vnímal jinak. Sem tam člověk zavadil o zoufalé bezdomovce nebo vychytralá individua a ucítil marihuanu. Ten nejzajímavější úsek chodníku slávy se nachází před Chinesse, Dolby a El Capitan Theatre. V Dolby Theatre se předávají Oskaři a tak jsme se šli dovnitř podívat, abychom věděli, kde se ti nejslavnější herci před blýskajícími se fotoaparáty procházejí. Nedalo mi, abych si před vchodem nevyfotil hvězdu Donalda Trumpa, který jí má hned vedle Kevina Spaceyho. El Capitan Theatre zářil svými neony stejně jako posledně. A stejně jako před lety jsem si vyfotil nápis Hollywood z patra obchoďáku Hlw mall centrum.
Chinesse Theatre
Ve Starbucks jsme si dali kafe a v půl jedné jsme odjeli po Sunset a Santa Monica blvd na Rodeo Drive. Tam jsem zase našel garáž a pěšky jsme došli na luxusní promenádu, kde řádila Pretty Women.
Rodeo Drive
Odpoledne jsme se jeli ubytovat do Beverly Hills do Domova celebrit. Otevřela nám Francouzka a já si říkal, proč ty dva domečky s bazénem pronajímá, vždyť už tak musí být multimilionářka.
Beverly Hills
Na večer jsme jeli na Santa Monica pier. Pokud jsem si před lety na dopravu nestěžoval, tentokrát jsem byl totálně frustrovaný. Síť pravoúhlých silnic pro řidiče znamená, že každých sto metrů musí zastavit na semaforu. A jeď takhle dvacet kilometrů, prostě zoufalství. Pak hledat místo na přeplněných parkovištích. A samotné molo s restauracemi a zábavními atrakcemi bylo také zavaleno davy. Když jsem se prodral zástupy, vyfotil jsem si alespoň ceduli označující konec Route 66.
Santa Monica pier
Chtěli jsme dojít po promenádě na Venice Beach podívat se na síť kanálů a Muscle beach, avšak v půlce jsme to vzdali. Ale Muscle Beach byla i na Santa Monice Beach, takže jsme chvíli koukali, jak gymnasti létají vzduchem a kulturisti se naparují.
Poslední den jsme se v deset ráno s paní Francouzkou rozloučili a vyrazili do Hollywoodu vyfotit si slavný nápis z blízka. V maps.me jsem si našel místo označeno jako „Best view Hollywood sign“, ale když jsme se blížili, zjistili jsme, že nejsme sami, kdo měl ten nápad, a že se ten štrůdl aut místním vůbec nelíbí. Když jsme tam dorazili, na místě už čekalo policejní auto. Takže z focení nebylo nic. Tak jsem si nápis vyfotil alespoň z dálky.
Hollywood
A tak jsme vyrazili na Malibu pier. Zase strašné zácpy, padesát kilometrů jsme zvládli za dvě hodiny. Zlaté San Francisco. Nedovedu si představit Los Angeles za dalších deset let. Na molu jsme si dali oběd a slunili se.
Malibu pier
Po cestě na letiště jsem se chtěl zastavit na Venice Beach, ale když jsem opět viděl ty strašné zácpy a parkoviště nacpaná k prasknutí, raději jsem to vzdal a do navigace jsem nastavil poslední příkaz a to autopůjčovnu Alamo. Ale navigace v autě Alama Alamo nenašlo. Tak jsem tam dojel podle maps.me.
A tady je konec road tripu po západě USA, při kterém jsme překonali 1 časové pásmo, navštívili 3 velkoměsta, projeli 5 států, viděli 15 parků, prožili si 43 stupňů teplotního rozdílu, vystoupali 3 015 výškových metrů, a celkem ujeli 4 981 kilometrů. Bylo to super.
... kam dál? Prohlédněte si itinerář, fotografie z cesty nebo si přečtěte rady na cestu do USA. Pokud budete mít dotazy, napište mi.
