BALI - UBUD
23.8. - 28.8. 2009, cestopis část III.
Proč jet do Ubudu
Všude se popisuje, že Ubud je kulturní středisko ostrova. Na mne však spíš zapůsobil jako vesnice velká jako Polsko s miliony řemeslných dílen a hustým provozem. Pokud v Česku narazím na obchod s orientálním zbožím, určitě to vyrobili tady. Kupodivu ale i tady se dají dělat treky a narazit na pěkná místa s rýžovými políčky.
Jak do Ubudu jet
Taxíkem z Loviny v rámci celodenního výletu (45 EUR).
Tip na ubytování v Ubudu
Ubytovali jsme se v jedné z vil resortu Bebek Tepi Sawah Villa And Spa. Resort je docela daleko od samotného centra Ubudu, pěšky se tam dá dojít těžko, ale personál resortu hosty do centra vozí (a podobné to je u většiny ostatních resortů, Ubud je prostě fakt velký).
V resortu
Co jsem v Ubudu zažil
Každé ráno nás budilo strašné skřehotání. Až po bližším bádání jsem zjistil, že na rýžovém poli, které sousedí s naším resortem, místní rolník několik hodin vydatně ječel na ptáky, aby mu tu rýži nejedli.
První den v Ubudu jsme se dopoledne vypravili podívat se do centra na Ubud Palace. Po cestě jsme prošli Opičím lesem, což je les plný opic. Mnozí na internetu to popisují jako zážitek, nám to ale přišlo jako les dotěrných opic. Z centra jsme pokračovali na pěší výlet po okolních rýžových polích. Procházeli jsme se po venkově, jen občas jsme narazili na místního vesničana. Nakonec jsme došli k malému resortu místního Němce, který byl krásně umístěn v políčkách a dobře tam vařili. Tady jsme zbytek treku odpískali a vyvalili jsme se tam v jednom z lumbunků u jídla a ovocných koktejlů. V jednu chvíli nás přišel pozdravit samotný majitel, ale bylo evidentní, že v tom vedru je těžce pod parou a sunul se jak tank.
Ubudskými rýžovými políčky
Večer jsme se do centra vrátili a koupili jsme si vstupenku na jeden noční taneční koncert, který se odehrával v krásném prostředí Ubud Paláce.
Ubud Palace
Další den jsme jeli autobusem do Sanuru vykoupat se v moři (zpáteční 170 CZK). Po cestě z Ubudu jsme zjistili, že Ubud je nekonečný a končí až v moři. Pláž v Sanuru je obsypána velkými hotely. U jednoho z nich jsme si chtěli pronajmout lehátko, ale pracovník vycítil kšeft a řekl nám hodně vysokou cenu. Ta byla tak vysoká, že mne to přímo dožralo a pracovník se následně zase přímo lekl a rychle nabídl cenu novou. Tu jsme už akceptovali.
Sanur
Poslední den jsme se opět vypravili na pěšovýlet. Procházeli jsme se ubudskými dílnami, občas jsme zabloudili do rýžových polí a nakukovali jsme místním do zahrad a obdivovali jejich hinduistické modlitebny.
Místní modlitebny
