TOBACCO CAYE
16.4. - 19.4. 2013, cestopis část III.
Proč jet na Tobacco Caye
Dlouho jsem zvažoval, kam se k moři vydám. Na severu jsou ostrovy Ambergris Caye a Caye Caulker, které jsou jednoduše dosažitelné vodním taxi z turistické vesnice v Belize City. Ty jsou ale drahé a plné diskoték a bikin. Jižněji jsou ostrovy, které jsou méně navštěvované a více přírodní. Mezi nimi u mne jednoznačně vyhrál Northeast cay na Glover reefu www.glovers.com.bz. Ten má ale jednu zásadní nevýhodu – je relativně daleko od pobřeží a motorový člun na něj jezdí jen jednou týdně. Dopravit se tam individuálně by znamenalo vylovit z kapsy 350 USD. A tak jsem se vydal na Tobacco Caye, který byl v mém pořadí na druhém místě.
Jak jet na Tobacco Caye
Na ostrov jsem chtěl chytnout ranní loď, a proto jsem na autobusové nádraží v San Ignaciu šmaroval už v půl šesté. Po cestě jsem pozoroval belizské popeláře. Před šestou jel autobus do Belmopanu (5 BZD, 1 hod), kde jsem přesedl na autobus jedoucí v půl osmé do Dangrigy. Před devátou ráno jsem už byl v Dangridě (6 BZD) a pěšky jsem došel až k mostu, odkud odplouvala loďka na Tobacco Caye. Ta odjíždí v 10 hodin a za 40 BZD a 40 minut je na ostrově. U mostu mne zpozorovali místní dredaři a z dálky na mne mávali, že na Tobacco to odjíždí odsud a ukazovali mi motorový člun. Já jim řekl, že musím ještě zajít do BTL zaktivovat si SIM kartu, ať na mne nezapomenou, že na Tobacco musím. Chlapi se mne ještě zeptali, jestli mám dostatek víí a já jim radši řekl, že jo, že toho mám hodně. V BTL aktivovali kartu asi 20 minut, už jsem z nich byl nervózní, zpátky k lodi jsem už radši běžel (20 BZD kredit). Hluční dredaři na mne opět houkali a znovu mi ukazovali loď, do které musím naskočit. Tak jsem do ní naskočil. Odpluli jsme a já si všiml, že ji neřídil nikdo z dredařů - ti se k té lodi tak hlásili, že jsem si myslel, že patří někomu z nich. Vedle mne seděli opilí Američani a ti se mně ptali, kam s tím batůžkem jedu. Ježíš - co to je za otázku – a kam teda jedou oni? Prý šnorchlovat... Snad si ti dredaři ze mne nedělali srandu a já teď jedu někam úplně do pryč... Zeptat se kapitána jsem se nemohl, protože se na člunu nedalo pohnout a stejně by kvůli motoru nebylo nic slyšet. Tak jsem chvíli trpěl a nakonec jsem zjistil, že jedu správně já.
Tip na ubytování na Tobacco Caye
Tobacco Caye je malý ostrov, který se dá po bílém písku přejít za tři minuty. Je celý obestavený chatičkami resortů, ale nevadilo to. Ze šesti možností stojí za ubytování jen dvě a já si vybral resort s chatičkami nad vodou Tobacco Caye Paradise Cabin (251 BZD jídlo a ubytování na 3 noci). Pěkné ubytování je ještě v Tobacco Caye Lodge.
Tobacco Caye Paradise Cabin
Co jsem na Tobacco Caye zažil
Připluli jsme k ostrovu, vystoupil jsem na dřevěné molo a uviděl pod ním dva velké rejnoky.
Ubytoval jsem se do chatičky, která měla kůly už nad vodou oceánu a měla výhled na korálový útes. Ten ve dne v noci burácel.
Tobacco Caye Paradise Cabin
Ráno jsem z chatičky slyšel, jak něco strašně plesklo o hladinu vody. Tak jsem se šel podívat na verandu a viděl jsem, že pelikáni loví ryby jen tři metry přede mnou.
Večer jsem se šel projít. Došel jsem k maringotce, ve které byla uvnitř televize a všichni místňáci seděli na kládě před ní a koukali na zprávy. Koupil jsem si pivo a koukal jsem s nimi.
Tobacco Caye Lodge
Každé ráno jsem vstal po páté a sledoval východ Slunce nad mořem.
Jeden místní rozbíjel velké mušle a vyndával z nich plže. Mušle pak házel na hromadu a měl z nich už velký kopec.
Tobaco Caye
Šnorchloval jsem a jinak nic nedělal.
