KOH RONG
11.4. - 15.4. 2010, cestopis část III.
Proč jet do Koh Rongu
Původně jsem měl pro pobyt u moře vytipován ostrov Koh Sdach, ale tajně jsem snil o ostrově Koh Rong. Na internetu o něm psali jako o opuštěném ostrově s mnoha bílými plážemi stvořený pro Robinsonádu. A tak když jsem dorazil do Sihanoukville a poradil se v kanceláři Sokun Travel and Tours, kde mi prozradili, že první jednoduché resorty už na ostrově jsou, neváhal jsem ani minutu.
Jak jet do Koh Rongu
Normálně se z Chi Phat odjíždí autem nebo loďkou do Andoung Teuk na autobus, který tudy projíždí v jedenáct dopoledne a v Sihanoukville je kolem druhé odpoledne. Já jsem ale původně chtěl jet na ostrov Koh Sdach a tam odjížděla loď už v poledne. Proto jsem si domluvil taxi z vesnice až do Sihanoukville (55 USD). Ráno jsem ve vesnici naskočil na přívoz a na druhé straně břehu bylo zaparkované auto. Do toho šofér nalil z kanystru benzín a po prašné oranžové cestě jsme vyrazili směrem k moři. Do města jsme sice přijeli včas, ale můj šofér zřejmě poprvé v životě přijel do většího města a najít přístav bylo nad jeho síly. Dokonce jsme projeli semafor na červenou, na což jsem se ho snažil upozornit. Byl ale tak vyplašený, že mne nevnímal a tak ho jako naschvál zastavil policajt. Na další cestu městem jsem už neměl nervy a tak jsem vysedl a stopnul jsem si motorkáře. Za dva dolary jsem se nechal odvézt do cestovky Sokun Travel and Tours na Serendipity beach, kterou jsem stihl najít v průvodci a doufal jsem, že se s nimi o dalších možnostech poradím. V cestovce mi řekli, že loď na Koh Sdach už každý den nejezdí, protože do města Koh Kong dnes vede ze Sihanoukville nová cesta. No a kvůli tomu jsem sem jel tak draho, říkal jsem si v duchu. Řekli mi ale, že na Koh Rong jet můžu, protože jsou tam dva nové bambusové resorty. Na to jsem okamžitě kývl a už jsem si představoval spousty bílých opuštěných pláží pláží. Potíž trochu byla v tom, že jsem se na ostrov už neměl jak dostat. Tamní resort totiž vyzvedává hosty na Serendipity beach každé ráno v osm (za 25 USD). Když jsem ale v Sihanoukville viděl ty slunečníkové pláže s mnoha bary, nechtělo se mi tam zůstat ani jednu noc. Nějak mi to tu nepřišlo jak v Kambodži. Zeptal jsem se proto, jestli mne tam může někdo z místních odvézt. Řekli mi, že jo a tak místňáci připevnili na loďku druhý motor, já se znovu plácl přes kapsu a naskočil. Po třech hodinách plavby (cca 50km) jsme dorazili na místo a já si připadal jak v ráji. P.S. Dnes přeprava na ostrov např. přes speedferrycambodia.com nebo buvasea.com,
Tip na ubytování v Koh Rongu
V bambusovém resortu Heavenly bungalow (15 USD/noc). Já se tam dostal přes Sokun Travel and tours. P.S. Dnes Booking.com nabízí mnoho kvalitních ubytování jak na ostrově Koh Rong tak i na Koh Rong Sanloem...
Ubytování na Koh Rongu
Co jsem na Koh Rongu zažil
Vyfasoval jsem bambusovou chatičku, která neměla okno, zato milión škvír ve stěnách i v podlaze, takže vlastně žádné okno nepotřebovala. Nad prkennou postelí s matrací visela moskytiéra a oplechovaný kout s koupelnou opět měl nezbytný sud s vodou a naběračku. Toaleta byla příjemně evropská. Na malé prkenné terásce byla pohodlná křesílka a z nich jsem v noci koukal na noční nebe poseté miliónem hvězd ...
Koh Rong
Hned po příjezdu jsem šel na průzkum hlavní pláže. Byla dlouhá sedm kilometrů a na jejím druhém konci byl další jednoduchý resort. Pláž měla tak bílý písek, že i v tom největším žáru se po něm dalo chodit bosou nohou. Při došlápnutí písek krásně skučel a pískal. Po cestě jsem si říkal, že to ani není možné, že ještě existují takové pláže, které doposud nebyly objeveny investory. (Možná už byly, ale já se tam dostal ještě včas). Přišlo mi to jako Thajsko před třiceti lety. Prošel jsem celou pláž až na konec a v sousedním resortě jsem objevil malý místní bar. Dal jsem si tam jedno pivo, pak druhé a po třetím se mi už vůbec nechtělo jít zpátky. Jeden místňák mi nabídl do vesnice odvoz na své motorce za to, že si dám v jeho restauraci večeři, a tak jsem si dal ještě čtvrté. Pak jsem naskočil na sedátko a po té bílé pláži jsme na motorce ujížděli zpátky.
Na motorce po Long beach a Sok San beach
Další den jsem se nechal odvézt na loďce na sousední palmovou pláž. Dohodli jsme se na ceně 35 USD, pod kterou nechtěli jít, protože pláž byla daleko a znamenalo to, že tam musel se mnou místňák zůstat celý den. Snažil jsem se zlákat ostatní turisty, abych se měl s kým o cenu podělit, ale neuspěl jsem. Když jsme po hodině dorazili na pláž, vůbec jsem nelitoval. Pláž měla opět jemný bílý písek a byla celá obsypána palmami. Byl jsem jak v Jiříkově vidění. Na několikakilometrové pláži jsem byl zase celý den sám. Hodinu jsem se na jednom místě slunil, pak jsem si zaplaval a pak popošel zase o kus dále. V jednom místě jsem pozoroval ptáka kakadu, jak se v koruně stromu ohání svým obrovským zobákem. Odpoledne na pláž připluli tři místňáci. Jeden z nich se vyšplhal na vrcholek palmy a z té velké výšky shazoval kokosy dolů. Ostatní dva je sbírali do ošatky, vlezli s ní do moře a snažili se náklad dopravit na loď. Pozdě odpoledne jsme pak odpluli zpátky do naší vesnice s resortem. Můj místňák během plavby mačetou odsekal špičku zeleného kokosu a já ho pak po zbytek plavby pil.
Palmová pláž Thansour Beach na Koh Rongu
Další den jsem se zase nechal odvézt na další pláž. Ta už sice nebyla tak krásná jako ta palmová, ale opět strávit celý den sám na bělostné pláži je zážitek. Po cestě nazpátek se zvedly tak velké vlny, že jsem si rychle začal dávat pas a ostatní nejdůležitější věci do nepromokavého sáčku a připravoval se na nejhorší. Vlny, které přicházely, byly nad úrovní naší paluby. Vzpomněl jsem si na zážitek z Thajska, kde to s námi také mlátilo o hladinu. Nejhorší jsme nakonec se štěstím překonali a po cestě jsme zachránili jinou loďku, které nešel motor a pasažéři byli odkázáni jen na proudy, které je unášely bůhví kam. A tak jsem si zase vzpomněl na Thajsko, protože tam jsme po bouřce také zachraňovali jinou loďku.
Long set beach na Koh Rongu
Když jsem měl na pláži dlouhou chvíli, počítal jsem si píchance od písečných mušek. Celou Kambodžu jsem se si dával pozor na komáry a nakonec mne dokousaly tyhle blbé mušky. Píchanců jsem měl opravdu hodně a vypadal jsem dost srandovně. (Písečné mušky se vyskytují na některých divokých plážích a při štípnutí roznášejí prvoky rodu Leishmania, kteří do rány zanesou infekci způsobující boláky na kůži - nemoc Cutaneous Leishmaniasis. Preventivní opatřením je použití repelentu a případné štípance rychle hojí antibiotická mast Bactroban).
P.S: Dnes mi s odstupem času opravdu přijde zvláštní, že jsem tehdy na Koh Rongu mohl strávit celý den na plážích úplně sám...
