LIJIANG
19.10. – 20.10. 2012, cestopis část V.
Proč jet do Lijiangu
Pokud jsme do Pekingu a do Xianu jeli spíše z povinnosti, Lijiang jsme si vybrali pro jeho nádheru. V jednom cestopise jsem se dočetl, že to byla nejkrásnější část cesty a musím to jen potvrdit. Pokud bych už Čínu znal a chtěl prozkoumat jen jednu provincii, tak by to byla právě tato provincie Yunnan. Nacházejí se tu vysoké zasněžené hory na severu a deštné pralesy na jihu. Samotný Lijiang je starobylé město chráněné organizací Unesco a jeho historické centrum je unikátní.
Jak jet do Lijiangu
Ve Xianu jsme si na ráno objednali taxi, které nás odvezlo na letiště (60min, 40 km, 150CNY). Letenky jsme měli objednané přes internet. V Lijiangu jsme před letištěm nastoupili na autobus a ten nás odvezl do města (30km, 20CNY). Bohužel zastavil trochu dál od historického centra, a protože jsme si nechtěli brát dalšího taxíka, šli jsme pěšky. A šli jsme trochu déle, než jsme tušili. Nakonec jsme se na historické centrum museli zeptat a trochu anglicky mluvící osobu jsme nakonec na popáté našli a do hotelu jsme nakonec došli po svých.
Tip na ubytování v Lijiangu
Přes agodu.com jsme měli rezervaci v hotelu Lijiang Lvyeanjia Inn (47 Euro). Hotel byl přestavěn ze starého dřevěného domu se dvorem a byl umístěn na okraji historického centra. V pokoji jsme měli i počítač a na recepci vládla mladá holčina, která byla hodně přívětivá, akorát s její angličtinou to bylo horší.
Co jsem v Lijiangu zažil
Jestli bylo až doteď počasí šedé a trochu chladivé, tak v Lijiangu bylo krásně modro a teplo.
Historické centrum Lijiang
Jen co jsme vstoupili do historické části, zalapali jsme po dechu – něco takového jsme ještě neviděli. Dřevěné čínské domečky s šikmými střechami se tísnili jeden vedle druhého v úzkých uličkách.
Lijianské střechy
Procházeli jsme se uličkami, zašli si do restaurace na oběd, prohlíželi obchůdky a nechali se unášet tou krásou a atmosférou. Došli jsme na kopec nad městem a dali si drahé kafe a z vyhlídky jsme koukali na tisíce čínských střech, které končily až u zelených hor v dáli.
Lijiang
Našli jsme i kavárnu Prague Cafe. Došli nám peníze a urgentně jsme je potřebovali vybrat z bankomatu. Když jsme konečně nějaký našli, chtěl 6místný pin a peníze nám nakonec stejně nevydal. Až po třetím beznadějném pokusu jsem si uvědomil, že bankomat, který není ATM, mi peníze určitě nevydá.
Číňani jsou na Japonce naštvaní. V jedné restauraci měli velký transparent „Pig and dog and Japanese do not enter“.
Některým vstup zakázán
Když jsme z Lijiangu odjížděli do soutěsky Skákajícho tygra, šli jsme po malebné historické uličce směrem k hlavní silnici hledat taxi. Před námi šli po ulici tři Číňani a za námi další dva. Každý z těchto 5 Číňanů okolo nás si během 3 minut několikrát odkašlal a odplivl si na zem tu svou kaluž. A my jsme měli ještě před snídaní…
