SOPKA PACAYA
8.4. 2013, cestopis část IV.
Proč jet na Pacayu
Je to jedna ze tří aktivních sopek Guatemaly, která je navíc jednoduše dosažitelná z Antiguy. V roce 2010 byla velice činná a zničila jednu vesnici. Na internetu mne fascinovaly obrázky turistů, jak jdou v těsné blízkosti tekoucí lávy a mají z toho srandu (viz Google obrázky). Její výška je 2550 m metrů nad mořem, ale túra z bezpečnostních důvodů končí dole na úpatí hory hodně pod kráterem.
Jak jet na Pacayu
Já to udělal tak, že jsem si na recepci Posady San Sebastian řekl o radu a pan majitel mi výlet rovnou prodal (17 USD). A ráno pro mne přijela dodávka až před dveře.
Tip na ubytování
Po půldenním výletu jsem se vrátil zpět do Antiguy.
Co jsem na Pacaye zažil
Ráno jsem zase nemohl spát, tak jsem využil wifi a z postele jsem psal emaily na mobilu.
Výlet na Pacayu začal zajímavě. Místní mistr nás začal sbírat dodávkou, ale zjistil, že mu někteří lidi odřekli a že jsme jen tři. Tak to asi 45 minut řešil se svým šéfem a nechtěl jet dál. Nikdo z nás tří španělsky neuměl, tak jsme přesně netušili, co se vlastně děje. Já tyto situace už zažil, ale postarší pán byl nervózní. Chtěl jsem ho odreagovat upozorněním, že jeho paní nemá na sopku vhodnou obuv - šla jen v pantoflích, ale nepovedlo se mi to. Nakonec malou dodávku vyměnili za velký americký školní autobus. Fakt nevím, v čem byl zádrhel.
Cestou na sopku Pacaya
Přijeli jsme k sopce a sopka se zahalila tradičně do oparu (vstup 50 QTZ). Pro slabší kusy byli sice připraveni koně, ale výšlap nijak extrémní nebyl. Myslel jsem, že bude větší chladno a byl jsem rád, že jsem si s sebou vzal dostatek vody. Šli jsme stezkami vzhůru a ocitli se na lávovém poli, po kterém se před třemi lety valila žhavá láva. V jedné chvíli se mrak od vulkánu odpoutal a my jsme uviděli kráter. Pak znenadání vyšla rána jak z děla, z kráteru se zakouřilo a Kolumbijec vedle mne jen škytl "Co to ježišmarjá bylo?"
Cestou na sopku Pacaya
Nakonec jsme po dvou hodinách došli do údolí pod samotnou sopkou, ale dál nás nepustili, protože to bylo nebezpečné. Okolo nás už byla na dotek půda horká, všude byla jen černá láva a z kráteru občas vyšel fumarol.
Cestou na sopku Pacaya
Po cestě jsem si sbíral lávové kameny a dával si je do kapsy, přišly mi zajímavé. Jenže já si je nevědomky dával do kapsy, ve kterých jsem měl sluchátka. Když jsem si po výletě cestou zpět sluchátka nasadil a pustil do nich hudbu, zjistil jsem, že nejdou. A zřejmě proto, že jsem si k nim dal ty zajímavé kameny. Vztekle jsem je pak všechny vyhodil, nebo bych ještě zmagnetoval půl letiště i s letadlem. Takže z toho plyne ponaučení - ke sluchátkům lávové kameny nedávat.
Sopka Pacaya
Když jsme se vrátili zpět do Antiguy, zašel jsem si na neturistický oběd a ten mne stál 20 QTZ. Zašel jsem i na internet (10 QTZ/hod) a do Black cat zase na pivo.
