NP MINNERIYA
18.3. 2016, cestopis číst IV.
Proč jet do Minneriyi
Vidět slony ve volné přírodě je na Srí Lance to, co z ní dělá výjimečnou destinaci. Nikde jinde v jihovýchodní Asii to není tak snadné jako tady. Poblíž Polonnaruwy se nacházejí dva národní parky Minneriya, Kaudulla a ekopark Hurulu. V nich se nachází přibližně 1 200 slonů, kteří v průběhu různých ročních období mezi jednotlivými parky migrují. Místní mají přehled, kde se zrovna sloni nachází a nabízejí do dané oblasti výlet jeepem. Svého prvního slona jsem dokonce viděl za jízdy ze silnice a nakonec mne už ani nepřekvapilo, když jsem na něj narazil i u autobusové zastávky.
Jak jet do Minneriyi
U svého pana domácího jsem si jeden takový výlet domluvil. Není to zrovna levné, celý jeep stojí 6 000 Rs, když se člověk už k nějakému jeepu připojí, pak to stojí 4 500 Rs. V parku se ještě platí vstupné 1 250 Rs a 500 Rs poplatek za jeep.
Tip na ubytování v Minneriyi
Protože se jedná o půldenní výlet, zůstal jsem v Polonnaruwě v Binara Home Stay (viz předchozí kapitola).
Co jsem v Minneriyi zažil
Odjezd do parku jsem měl domluvený na jednu odpoledne, a protože jsem se po ránu necítil dvakrát nejlépe, celé dopoledne jsem se netradičně válel. Vzpomněl jsem si přitom na ty kluky na letišti v Dubaji, jak vyprávěli, že po příjezdu do teplých krajin jich polovina onemocněla. No a mne to poprvé dohnalo tady.
V jednu přijel jeep s mladým sympaťákem. Sedl jsem si k němu do kabiny a první co mne zaujalo, bylo, že to mastodontní auto řídí naboso bez bot. To jsem koukal, jednou jsem to taky zkoušel a vůbec mi to nešlo. Jen co jsme vyjeli, zastavili ho policajti za nedovolené předjíždění a zkásli ho o 1 200 Rupií. Byl z toho chudák nešťastný, za odpoledne se mnou si měl vydělat 500 Rs, takže po prvních pěti minutách jízdy byl už totálně v mínusu. O kousek dál raději zastavil u modlitebny a pomodlil se. A já ho zkoušel uklidňovat, že mu dám tip, ať si z toho nic nedělá.
Po 50 km jsme dojeli k parku, který se nacházel v blízkosti města Habarana. Když jsem si vystál frontu na lístky, vydali jsme se do lůna panenské přírody. Přestěhoval jsem se na otevřenou korbu a z výšky jsem pozoroval klikatící se oranžovou polní cestu a nádhernou přírodu. Kolem nás ubíhala planina, ze které občas vyrůstaly ohromné stromy, sem tam se objevil lesík a sem tam vysoká skála. Takhle si představuji Afriku.
Ekopark Hurulu
Po chvíli jsme zastavili u houštiny a v lesíku jsme pozorovali první stádo slonů. Jen kdyby to nezjistila i ostatní auta, za chvíli nás tam bylo asi osm a osm burácejících aut bylo něco, co se slonům fakt nelíbilo. A mně taky ne. Raději jsme se přesunuli a hledali slony jinde. Netrvalo dlouho a na další slony jsme opět narazili. Jenže situace se zase opakovala, za burácení silných motorů to nemělo to kouzlo. Pak už se auta po velké oblasti rozprchla a my si svá sloní stáda už užívali.
Chvíle se slony
V jednom místě jsme zastavili poblíž malé skupinky slonů a vypli motor. Já řekl svému řidiči, ať vyleze z kabinky a jde také za mnou na korbu. Ten to však odmítl a začali jsme si povídat, že sloni mohou být hodně nebezpeční a že jsou schopni zaútočit. A zrovna ve chvíli, kdy to dořekl, vůdce stáda zařval, otočil se čelem k autu a z ničeho nic se proti nám rychle rozběhl. Já se lekl jako sviňa, klučina taky, nahodil motor a bleskurychle sešlápl plyn, až se za pneumatikami zavířilo. Přes oblak prachu jsem z korby auta pozoroval blížícího se slona a strnule jsem odhadoval, kdo z nás bude mít větší akceleraci. V jednu chvíli to vypadalo už bledě, ale nakonec jsme ujeli.
Chvíle se slony
Poposunuli jsme se k jinému místu, kde se nacházelo velké stádo a byli jsme tam sami. Skvělý zážitek. A najednou jsme z povzdáli uslyšeli sloní řev, motory a překvapený jekot turistů. Po chvílí nás s velkým kvapem předjel jeep se zdemolovaným zadkem, na korbě ležela paní. No potěš hodiny, asi byli někde v zácpě jiných jeepů a nepodařilo se jim před běsnícím slonem ujet, tak jako nám.
Video: Chvíle se slony
Nakonec se všechny jeepy setkaly pod rozhlednou, která byla postavena na jednom z kopců. Tam se všichni řidiči vzrušeně jeden přes druhého bavili o tom, co se stalo. Sloni napadli celkem tři auta a nejvíc to odnesla chudák paní, kterou museli s pohnutou páteří odvézt do nemocnice.
Hurulu Hurulu
Den to byl nádherný a i s trochou adrenalinu. Už teď se těším do národního parku Uda Walawe, říkal jsem si. A to jsem ještě netušil, že Uda Walawe bude ještě krásnější a rozmanitější.
